Spotřeba elektřiny v ČR: Stagnace nebo další růst?
Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně spíše stagnovala. Předchozí roky však měla rostoucí tendenci. Klesá energetická náročnost budov a domácnosti si pořizují úspornější spotřebiče. Čeká nás tedy do budoucna dokonce pokles spotřeby elektřiny, nebo převáží její růst?
V roce 2019 spotřeba elektřiny stagnovala
Energetický regulační úřad (ERÚ) uzavřel statistiky za 4. čtvrtletí roku 2019. V loňském roce spotřeba elektřiny vzrostla jen nepatrně. Od roku 2014 však došlo k výraznějšímu nárůstu. Ještě několik let zpátky to vypadalo, že by úspory domácností mohly trend zvrátit a mohli jsme se dočkat dokonce poklesu spotřeby elektřiny. Zatím zůstává rozhodujícím faktorem prosperující hospodářství a zvyšující se životní úroveň domácností, které tlačí spotřebu elektřiny směrem vzhůru.
Celková netto spotřeba elektřiny v roce 2019 činila 62272 GWh oproti 62199 GWh v roce 2018, to znamená nárůst o 0,12 %. Spotřeba domácností se navýšila meziročně o 1,4 %. Největší podíl na spotřebě elektřiny v ČR měl v roce 2018 průmysl, dále domácnosti a obchod, služby, školství a zdravotnictví. Data za rok 2019 ještě nejsou k dispozici.
Zdroj: ERÚ
Co přispívá k úsporám ve spotřebě elektřiny?
Pokud bychom se podívali na dlouhodobý vývoj spotřeby elektřiny v ČR, došlo za poslední roky k výraznému poklesu pouze v roce 2009. To má souvislost s hospodářským cyklem a probíhající krizí, přičemž se v číslech promítá především průmyslová výroba. Ale vliv má samozřejmě i chování samotných domácností.
Zdroj: ERÚ
V posledních letech je trendem snižující se energetická náročnost budov, především náklady na vytápění klesají. Právě ve vytápění elektřinou došlo k revoluci. Místo energeticky náročných přímotopů jsou trendem posledních let úsporná tepelná čerpadla. Domácnosti také vyměňují zastaralé spotřebiče za nové a úspornější. Legislativa v tomto ohledu přitvrdila a spotřebitelé jsou nuceni využívat pouze přístroje s nižším příkonem – jako je tomu například u vysavačů.
V době rostoucích cen elektřiny se řada domácností snažila svoji spotřebu také snížit. Například úplné vypnutí všech spotřebičů ve stand-by režimu může ročně ušetřit stovky korun.
Co má vliv na rostoucí spotřebu elektřiny?
Na druhou stranu se počet spotřebičů v domácnostech zvyšuje. Zatímco jejich energetická náročnost klesá, jejich počet v českých domovech roste. Dnes už je standardem mít doma i několik televizí, pračku, myčku a stále více domácnosti si pořizuje i sušičku nebo klimatizaci.
Také rostoucí hospodářství vytváří tlak na vyšší spotřebu elektřiny. Skokový nárůst spotřeby elektřiny bychom mohli očekávat kvůli rozšíření elektromobility. Se snahami o zlepšení ovzduší a životního prostředí jde v ruku v ruce rostoucí spotřeba elektřiny. Právě ta je považována za čistší zdroj energie, než jsou spalovací motory. Samozřejmě v případě, že je vyrobena z obnovitelných zdrojů.
Tyto faktory pravděpodobně převáží úspory i klesající vliv průmyslu na ekonomiku, a tak bude v nejbližší budoucnosti spotřeba elektřiny nadále růst. Vývoj v příštích letech okomentoval Štěpán Křeček z BHS: „Vzhledem k revoluci v automobilovém průmyslu se domnívám, že spotřeba elektřiny bude dál mírně narůstat. Úsporná řešení sice snižují spotřebu energie u konkrétních zařízení, nicméně v ekonomice bude využíváno stále více zařízení poháněných elektřinou. Dokud nedojde k přelomovému vynálezu, který by vedl k zásadním úsporám energie, domnívám se, že s rozvojem hospodářství bude naše spotřeba elektřiny narůstat.“ K výraznějšímu poklesu spotřeby elektrické energie by tak mohlo dojít nejspíš jen v souvislosti s hospodářskou recesí.
Spotřeba elektřiny v době pandemie koronaviru
V souvislosti s vypuknutím pandemie koronaviru zpomaluje ekonomika, a ačkoliv ještě nemáme přesná čísla o stavu hospodářství a vývoji HDP, právě na spotřebě elektřiny můžeme sledovat její vývoj. Spotřeba elektřiny totiž obvykle kopíruje vývoj ekonomiky a je tak prvním ukazatelem, který prozradí, jakým směrem se hospodářství ubírá.
Podle údajů společnosti ČEZ a ČEPS o spotřebě elektřiny to vypadá, že po uzavření obchodů 14. března, kdy zároveň mnoho firem přistoupilo k omezení výroby, došlo k rapidnímu propadu spotřeby elektřiny v podstatě z týdne na týden. Oproti loňskému roku došlo ve 13. týdnu k poklesu spotřeby o 6,5 % a v tom následujícím dokonce o 9,3 % – přičemž bereme v úvahu spotřebu očištěnou o vliv teplot.
Zdroj: ČNB
