Šmejdské praktiky pod drobnohledem: Odhalte je dřív, než bude pozdě
I když je problematika takzvaných energetických šmejdů už mnoha lidem známá a média jsou plná různých varování, stále se nedaří nepoctivé obchodníky s elektřinou a plynem úplně vymýtit. Jejich praktiky jsou totiž tak drzé, že někdy překvapí i samotné pracovníky příslušných úřadů či dodavatele. Nahlédněte s námi pod pokličku šmejdských postupů a naučte se rozeznat lži podvodníků.
Podvodníci si rádi vybírají snadný cíl
Nejoblíbenějším cílem nepoctivců a podvodníků jsou bezesporu důchodci. Je to hlavně proto, že starší lidé neumí říct jasné „ne“. Navíc často nemají k dispozici potřebné informace, díky kterým by mohli odhalit, že se jedná o podvod. To potvrzuje i tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, Michal Kebort: „Nejvíce nás trápí to, že jednání tzv. energetických šmejdů dopadají na seniory. Právě oni jsou tou skupinou zvlášť zranitelných zákazníků, která doplácí na svou důvěřivost a nezřídka se nechá přesvědčit k podpisu či souhlasu s něčím, čemu neporozuměli.“
Návštěva z ČOI? Podvod!
Šmejdi však rozhodně netrápí jen starší generaci a své oběti si umí najít i mezi dalšími spotřebiteli. V mnohých případech jen stačí, když své jednání naoko zaštítí některou ze známých institucí nebo společností. Vzbudí tak v lidech důvěru a pocit, že jim opravdu chtějí pomoci ušetřit. Při osobních setkáních se dokonce často legitimují různými průkazy či odznaky, takže je opravdu těžko rozpoznatelné, zda lžou či nikoliv.
Jak se tedy v takovém případě zachovat? Pokud vám u dveří zazvoní „zástupce“ Energetického regulačního úřadu či ČOI s výhodnou nabídkou energií, bez obav mu zabouchněte dveře před nosem. Tyto úřady žádné energie neprodávají, dokonce ani nekontrolují faktury podomním způsobem. Stejné je to i se zástupci distributorů energií. Ti vám sice mohou přijít zkontrolovat měřidla, s novou smlouvou vám však rozhodně mávat před obličejem nebudou.
V případě, že podomní prodejce tvrdí, že je od vašeho současného dodavatele a nebo z organizace, která je zaštítěna některým z důvěryhodných úřadů (ERÚ, ČOI), nezbyde vám zřejmě nic jiného, než zvednout telefon a vše si důkladně ověřit. Dodavatelé i úředníci navíc mají o nekalých praktikách poměrně dobrý přehled, a tak vám mohou informace od prodejce ihned uvést na pravou míru.
Problémy může způsobit i zdánlivě nevinný telefonát
I když se vám podaří šmejdy úspěšně vyhodit ze dveří, nemáte ještě zdaleka vyhráno. Nevrátí se sice oknem, ale to ani nemají zapotřebí, protože cesta do vaší peněženky může být mnohem jednodušší. Nepoctivcům stačí jen jeden telefonát.
Asi nejoblíbenějším trikem podvodníků je manipulace s hovorem. Jakmile jim přitakáte, automaticky to berou jako souhlas s podmínkami smlouvy a považují ji za distančně uzavřenou. Někdy dokonce také upravují záznamy hovorů podle svých potřeb. Jak přesně tedy takový hovor může vypadat?
Šmejdi si na začátku hovoru nejprve potvrdí vaši totožnost. Už tady se nabízí, abyste poprvé řekli „ano“, na které podvodníci čekají. Pak vám většinou vysvětlí, proč vlastně volají, případně nabídnou výhodné ceny energií. V praxi se však často děje, že už nezmíní, že se jedná pouze o úřadem neregulovanou část z celkové ceny, případně, že jde o částku bez stálé měsíční platby. Pokud se vám nabídka nepozdává, nepoctivci na vás většinou začnou tlačit, dokud nezískají reakci, která je alespoň trochu podobná souhlasu.
Podle pravomocných rozhodnutí ERÚ, která obsahují přesné opisy šmejdských praktik, tak byly distanční smlouvy uzavřeny například na základě těchto hovorů:
Spotřebitel se dotázal, zda mu může zástupce zavolat ještě jednou, s tím, že není schopen mu okamžitě odpovědět a že se musí poradit s rodinou. Na to se zástupce společnosti zeptal, zda souhlasí s distančním uzavřením smlouvy za těchto podmínek a jestli mu to je jasné. Spotřebitel řekl, že jasné mu to je, ale že si nabídku ještě potřebuje rozmyslet.
Další spotřebitel na otázku zástupce, zda všemu rozumí reagoval slovy "to je zase nějaká vychcávka, tohle to". Zástupce společnosti ho ubezpečil, že není a znovu opakovat svou otázku, zda všemu rozuměl, na což se mu dostalo odpovědi "Jo, rozuměl a nashledanou, mějte se."
Ne vždy však v telefonních rozhovorech šmejdi využívají jen nepřesných nabídek, překrucování slovíček a nátlaku. Neštítí se ani lží a polopravd.
Zákazníkům společnosti E.ON například volají s tím, že v Dukovanech se bude stavět nový reaktor a tvrdí, že to mají být právě spotřebitelé, kdo jeho výstavbu zaplatí prostřednictvím faktur za elektřinu. Vymýšlejí si, že E.ON má z tohoto důvodu v plánu zdražit (až o 300 Kč za 1 megawatt) a že nyní nově už nemá povinnost dodržovat fixace u smluv. Zaskočeným zákazníkům pak okamžitě nabízí registraci do jejich pořadníku na výběr dodavatele. Jde tedy o lákání spotřebitelů do aukce, což je jeden z nejnovějších trendů nepoctivých společností. V hovoru navíc také často zmiňují, že spotřebitel má na rozhodnutí omezený čas a měl by jednat co nejrychleji.
„Výhodné“ aukce? Nenechte se nalákat na nový trik
Rádoby výhodné aukce fungují na tom principu, že aukční společnost podepíše smlouvy se spotřebiteli a na jejich základě pak osloví jednotlivé dodavatele. Ti předloží své nabídky a společnost vybírá tu nejvýhodnější. I když tento způsob na první pohled vypadá lákavě, problém je v tom, že spotřebitel podepisuje hned dvě smlouvy, přičemž ta první, podepsaná s aukční společností, ho automaticky zavazuje k podpisu té druhé, bez toho, aby znal její přesné podmínky. Navíc se může stát, že aukční společnost spolupracuje pouze s určitým okruhem dodavatelů, a to hlavně s těmi, kteří jí za zprostředkování nabízí vysokou provizi. Vítězná nabídka dodavatele tak v konečném výsledku nemusí být ani zdaleka nejvýhodnější na trhu. Když však budete chtít od smlouvy odstoupit, čeká vás nemilé překvapení – pokuta, která se většinou pohybuje okolo 5 000 Kč za jedno odběrné místo.
To, že podvodné aukce trápí spotřebitele čím dál častěji, vnímá i Energetický regulační úřad. „V poslední době jde o případy, kdy lidé podepíší závaznou přihlášku do aukce energií, která je jim po telefonu či podomním prodejcem představena jako nabídka nezávazná. Pokud ale spotřebitel později odmítne uzavřít smlouvu s vítězem aukce, zprostředkovatel ho vystaví sankci ve výši pěti tisíc korun i více. Jestliže spotřebitel do aukce přihlásil dvě odběrná místa – na elektřinu i na plyn – pokuta mu hrozí dvojnásobná.“ říká mluvčí Michal Kebort.
Jak se šmejdy bojovat?
Jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti šmejdům je podle odborníků jednoznačně prevence, neméně důležitým krokem však byla také aktualizace Energetické deklarace.
Dodavatelé však volají také po novele energetického zákona a povinnosti registrace pro prodejce a zprostředkovatele. Právě to by totiž mohlo vést k velkým změnám na trhu. „Samotná registrace poslouží přinejmenším k tomu, abychom získali přehled, kdo tuto činnost vykonává. Je potřeba uvědomit, že dnes není ke zprostředkování v energetice potřeba žádné specifické oprávnění, k dispozici tak není ani základní přehled o jeho aktérech. Obecně ERÚ již dříve konstatoval, že jde o krok správným směrem. Důležité ale budou podrobnosti úpravy registrace a výkonu samotné činnosti zprostředkování, např. zda a jak bude zprostředkovatel dokládat svou odbornou způsobilost, bezúhonnost, jak bude nahlíženo na jím uzavřené smlouvy. Z pohledu ochrany spotřebitele totiž vidíme jako zásadní přijetí změny právní úpravy, která umožní spotřebiteli ukončit smlouvu s dodavatelem, která byla uzavřena v zastoupení zprostředkovatelem, ve stejném režimu, jako by byla uzavřena zákazníkem doma. To by měl být velmi účinný nástroj na ochranu spotřebitele proti neuvážené (nechtěné) změně dodavatele. Registrace zprostředkovatele samotná bude znamenat, jak jsme již uvedli, „jen“ transparentnost jejich počtu a změnu jejich kontrolního a dozorového orgánu.“ říká Kebort.
Novely energetického zákona se však bohužel nedočkáme dříve než v roce 2021. Do té doby tedy bude při změně dodavatele třeba velká obezřetnost. Před tím, než se k něčemu zavážete, si tedy pro jistotu najděte a ověřte všechny potřebné informace a jednotlivé dodavatele mezi sebou srovnejte.
