Rychlonabíjecí stanice posunou elektromobilitu v čase, ale zvládne to i bez nich
Je to začarovaný kruh, říkají zastánci šetrné mobility. Dokud se nepostaví dostatečný počet dobíjecích stanic, nebude o koupi elektromobilů zájem. Provozovatelé nabíječek oponují: jezdí málo elektromobilů, nevyplatí se to. Jak to je? Pravdu mají nejspíš obě strany.
Lotyšsko náš vzor
Síla elektromobility stoupá úměrně se státní podporou. A netýká se to jenom ekonomicky stabilních zemí jako je Německo, Norsko nebo Francie. Významnou podporu elektricky šetrné mobilitě poskytlo i Lotyšsko, které ještě před pár lety čelilo hrozbě státního bankrotu. Tato pobaltská země si vytkla za cíl, aby nabíjecí stanice nebyly od sebe vzdáleny více než 40 až 60 km. Podporu elektromobility vnímá jako jasnou a dlouhodobou strategii. Lotyši vládě věří a nakupují elektroauta ve velkém. K této strategii má Česká republika daleko, nicméně příslib zlepšení je vidět už nyní.
Dotace na stojanovou nabíječku
První vlaštovkou je dotační výzva ministerstva životního prostředí pro obce a města. Samosprávní celky dostanou 20 tisíc korun na pořízení stojanové nabíjecí stanice, pokud si z téže výzvy pořídí i ekologický vůz.
Dostatek nabíjecích míst. A nebo ne?
Sami elektromobilisté jsou v otázce podpory státu opatrní. Diplomaticky argumentují tím, že na současnou flotilu elektromobilů je počet dobíjecích stanic dostatečný. Jenže to je v Česku registrovaných asi jenom 2,5 tisíce elektromobilů. Pokud má být v roce 2020 těchto vozů 17 tisíc a v roce 2030 dokonce 250 tisíc, bez razantní podpory státu se neobejdeme.
Debata se rovněž vede v rovině, jaké parametry mají nabíječky mít. Hlasy skeptiků zní, že dokud nebude možné dobít elektromobil doplna za dvacet minut, jako je tomu u benzínových motorů, masivní nárůst elektromobility očekávat nemůžeme.
Máme 2,5 milionů nabíjecích míst!
Tato domněnka se však zdá zásadním nepochopením jak elektromobil funguje. Jaromír Vorel ze společnosti ŠKODA-ENERGO při otevření prvního českého veletrhu elektromobilů v Praze uvedl, že nové nabíjecí stanice Česko nepotřebuje, protože už má jeden milion nabíječek k dispozici.
Pro portál Elektřina.cz svá slova upřesnil. „Byla to prezentační zkratka. Těch nabíjecích stanic bude spíše víc. Logika je taková, že v ČR je 2,5 milionů rodinných domů. Téměř každý má elektrickou přípojku. V ČR jsou na rozdíl od Německa navíc dokonce třífázové. To je naprostý luxus. Předpokládám, že nejméně u poloviny těchto domů muže stát automobil v garáži, na zahradě nebo vedle plotu na ulici. Tam všude se dá okamžitě nabíjet.“
Dobíjení auta za jízdy
Přesto zní hlasy, že takový koncept není zajímavý. Objevil se dokonce snový plán, aby se elektroauto dobíjelo vlastním provozem, například jízdou po silnici, pod níž by byla umístěna dobíjecí cívka. Žádný kabel by nebyl potřeba, protože by se jednalo o bezkontaktní nabíjení. To by znamenalo pokles výrobní ceny baterií, tudíž zlevnění ceny auta.
Jenže toto volání po rychlonabíjecích soustavách nechává Jaromíra Vorla chladným.
Skutečně nerozumím té honbě za rychlonabíjením. Naprostá většina zákazníků to nebude vůbec potřebovat. Přijedu do práce, zaparkuju na zaměstnaneckém parkovišti, a když jedu domů tak mám nabito. To nabíjení mi i při nadprůměrném nájezdu bude stačit jedenkrát až dvakrát týdně. Stejně se můžu chovat doma.
- Jaromír Vorel, jednatel ŠKODA-ENERGO
Většina elektromobilů má od výrobce zabudovanou tzv. „slabou“ nabíjecí stanici na 3,5 kW. Průměrný elektromobil má kapacitu baterie 30 kWh. Na nabití potřebuje zhruba 8 hodin, ale pouze pokud dobíjí z nuly na 100 procent. Takový hazard nikdo nepodstoupí. K benzinové stanici taky nedojíždíme s prázdnou nádrží. Dobíjet na 100 % taky není správné, protože to poškozuje baterii. Dobíjí se většinou na 80 %.
„Pokud to dám na nabíječku při 20 procentech, což je asi 6 kWh, mám dojezd ještě asi 50 kilometrů. Doma to nechám nabít na 80 procent, na to mi stačí 18 kWh. Takže i ta slabá palubní nabíječka mi dobije auto za 5 hodin. To je přece úplně dostačující,“ uvádí Vorel.
Zdá se, že nabíjecí kapacity pro elektromobily jsou v tuto chvíli opravdu dostatečné, nicméně, je moudré nezavrhovat podporu státu při zbudování rychlonabíjecích stanic. Taková investice by totiž vedla především k popularizaci ekologicky šetrné mobility.
