Projekt Bauhaus: Co znamená pro Evropu?
V roce 2019 byla poprvé představena Zelená dohoda pro Evropu, která si klade za cíl, aby se tento kontinent stal prvním klimaticky neutrálním. O rok později byla strategie podložena investičním plánem. Takový projekt si ovšem žádá i různé funkční nástroje a tím nejnovějším z nich se stal právě Nový evropský Bauhaus.
Proč vznikla Zelená dohoda
Společnost ohrožuje především změna klimatu, která si v současné době už naléhavě žádá řešení. Zelená dohoda je plánem, který se zavázal do roku 2050 přestat produkovat čisté emise skleníkových plynů, udržet hospodářský růst, oddělit jej od využívání zdrojů, a nakonec neopomínat jednotlivce ani regiony.
Úkolem projektu je také snížit znečištění lidskou činností, zabránit vymírání živočichů i rostlin a přejít na čistě obnovitelnou energii, která bude udržitelná i do budoucna.
Zrealizovat projekt ovšem není jednoduché a proces vyžaduje přípravy a značné investice, což je hlavně nyní v období pandemie problémem. Inovace se musí podporovat především průmyslu. Zelená dohoda se také snaží dekarbonizovat energetiku, globálně spolupracovat a zaměřit se na čistší dopravu.
Pro tento projekt, společně s Novým evropským Bauhausem je zatím vyhrazeno 750 miliard eur. Členské státy EU se tak i během pandemie zavazují, že vybudují ekologičtější Evropu.
Hlavní cíle Zelené dohody Evropské unie
- Udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C
- Podpoření projektu díky Novému evropskému Bauhausu
- Využívání obnovitelných zdrojů
- Snížení CO2 v ovzduší
- Zamezení rychlejšího vývoje klimatické změny
- Omezení využití fosilních paliv
- Udržení současné fauny a flóry
Jak dohodu doplňuje Bauhaus
Nový evropský Bauhaus je nástrojem, který by měl výše zmíněný projekt podpořit. Poprvé jej představila Ursula von der Leyden v roce 2020, ovšem počátečních fází se dočkáme až letos.
Jde o environmentální, hospodářský a kulturní projekt, který by měl spojit udržitelnost, dostupnost a design. Evropa už se totiž nezaměřuje jen na funkční využívání obnovitelných zdrojů, ale také na podporu objektů, jež ji budou dlouhodobě zpracovávat a navíc budou vypadat esteticky. V tom podle navrhujících tkví udržitelnost. Pokud bude design nadčasový, nebudou v blízké budoucnosti potřeba náročné změny.
Místo pro nové nápady
Název Bauhaus se shoduje se jménem umělecké školy, která se nacházela v německém Výmaru. Právě zde vznikaly ty nejkreativnější nápady doby. Stejné poslání má i Nový evropský Bauhaus, jelikož vyzývá, aby se v první fázi, totiž od roku 2021, zapojily členské státy a předkládaly projekty, které by mohly řešit společenské problémy. Následně se plánuje projekty zveřejnit a na základě výběru financovat ty, které mají největší přínos do budoucna. Projekt je proto ideální příležitostí pro vědce, architekty, designéry, ale i ostatní občany s nápadem.
Urychlení ekologické transformace
Aby mohla Evropa přejít rychleji na obnovitelné zdroje, potřebuje plány, nápady a projekty. Proto tímto způsobem vyzývá, aby se zúčastnil každý, kdo může do dané problematiky přispět. Škola s názvem Bauhaus byla typická také tím, že zde spolupracovalo mnoho různorodých umělců a vědců. Takový je cíl soudobého projektu, který nabízí spojení těchto zdánlivě vzdálených oborů.
Nejnovější projekty jsou transparentní a sledovat můžete i průběh projektu. Nový evropský Bauhaus má totiž i svůj vlastní účet na sociálních sítích.
Do září roku 2021 by měly být vyhlášeny nejlepší projekty, které se představí veřejnosti. Na podzim pak půjde především o kritiku a hledání vhodných alternativ k vybraným návrhům. Teprve v roce 2023 se plánuje oslovit i státy mimo Evropskou unii.
Jak může projekt pomoci energetice
Nový evropský Bauhaus se zaměřuje především na návrhy veřejných budov. Moderní budova, která vyhovuje současným požadavkům, by měla být minimálně nebo zcela energeticky nezávislá. Je třeba, aby také esteticky zapadla do okolí a nenarušovala zdejší prostředí. Lidé by ji měli aktivně využívat, tudíž jde hlavně o funkci a účel objektu.
Energetická soběstačnost je založena na obnovitelných zdrojích, které jsou většinou využívány přímo v budově, například energie ze solárních panelů, a není tak nutné zajišťovat náročné dodávky energie.
Kromě toho by měla být i samotná budova nízkoenergetická, aby například v zimních měsících udržovala teplo a snižovala dobu topné sezóny. Samozřejmostí jsou také nezávadné materiály, a vybavení budovy, které je ohleduplné k životnímu prostředí.
Jak plán Zelené dohody a projekt Bauhaus představuje Ursula von der Leyden:
Rozšíření do běžné společnosti
Zelená dohoda zatím vždy řeší hlavně problém nedostatečné informovanosti. Široká veřejnost mnohdy ani netuší, že jsou soutěže vyhlášeny a diskuze o nových budovách a projektech se nedostane do běžné společnosti.
To je podle eurokomisařky Mariyi Gabriely hlavní chybou. Aby stavba budov mohla být do dvou či tří let skutečně zahájena, musí se účastnit více zájemců. Spoléhá, že budou umělci a inženýři navrhovat především obytné budovy, které budou pro společnost obohacující.
