Pasivní domy v roce 2020: Opravdu budou povinností?
Rok 2020 je tady a s ním také postrach těch, kteří se chystají stavět – budova s téměř nulovou spotřebou energie a opatření, která vycházejí z evropské směrnice EPBD II. Stavitele děsí hned z několika důvodů. Na základě informací na internetu si mnozí myslí, že stavební povolení dostanou pouze pasivní domy nebo že s novými pravidly zákonitě musí stoupnout ceny domů. Jak to tedy vlastně bude?
Na začátek je dobré si ujasnit, že evropská směrnice EPBD II (2010/31/EU) vlastně není ničím novým. Jen se u nás zavádí postupně a v minulých letech se dotkla hlavně větších staveb. Například pro objekty s celkovou energetickou plochou nad 1500 metrů čtverečních začaly její požadavky platit už v roce 2018. Pro objekty, kde je investorem orgán veřejné moci, pak dokonce už od roku 2016.
Nyní pro rok 2020 přichází na řadu opatření, která se dotýkají hlavně rodinných domů. Ty dle směrnice musí splňovat požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Laická veřejnost ale tápe a netuší, zda si pod tímto pojmem má představit pasivní dům či snad dokonce energeticky nulovou stavbu. Světlo do celé situace nejsou schopni vnést ani odborníci, kteří mají na opatření často velmi rozdílné názory.
Obecně jde však říci, že dojde ke zpřísnění požadavků na energetickou náročnost budovy, konkrétně z pohledu kvality obálky budovy, kde se změny dotknou například míry zateplení obvodových zdí. Zpřísní se také požadavky na využívání ekologičtějších zdrojů energie. Jde však pouze o poměrně mírné změny, a tak určitě neplatí tvrzení, že od nového roku jiný než pasivní dům nepostavíte. Podle některých profesionálů dokonce většina staveb podmínky splňuje už nyní. Výjimkou jsou jen domy stavěné postaru, z nevhodných materiálů.
Výrazné zdražení i pasivních domů nehrozí
Z toho tedy vyplývá, že rozhodně není potřeba obávat se, že novostavby budou po novém roce výrazně dražší. Pokud budete stavět svépomocí, měli byste počítat s tím, že si budete muset připlatit za kvalitní dveře, okna a izolace. Celkově se však tyto náklady vyšplhají na desítky, maximálně stovky tisíc, což je většinou ve srovnání s hodnotou celé stavby částka poměrně zanedbatelná. Plánujete-li stavbu na klíč, je možné, že se vás změny nedotknou skoro vůbec. Některé firmy totiž už nyní potvrzují slova odborníků – hrdě hlásí, že požadované parametry dávno splňují, a tak se u nich žádné zdražení nekoná.
Patříte právě vy k těm, kteří si kvůli novým pravidlům budou muset sáhnout hlouběji do kapsy? Nezapomínejte na to, že využití prvků, které zlepšují energetickou bilanci domu, přináší také své výhody:
- úspora energie, a tím pádem i financí,
- vyšší kvalita staveb,
- vyšší komfort pro uživatele,
- větší šetrnost k životnímu prostředí.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie v praxi
Aby novostavba rodinného domu splnila požadavek průměrného součinitele prostupu tepla, je třeba zaměřit se hlavně na obvodové zdi, okna, izolace podlahy a střechy. Ty by měly být dostatečné kvality a vhodného materiálu. To by však neměl být problém vzhledem k tomu, že většina výrobců a dodavatelů stavebních materiálů má svůj běžný standard parametrů výrobků nastaven výše, než jsou doporučení normy.
Například u oken jsou doporučeny modely s trojsklem, které mají lepší izolační vlastnosti, a to přibližně o 30 % ve srovnání s klasickým dvojsklem. Díky tomu okna zabraňují únikům tepla z místností, takže pomáhají snížit náklady na vytápění. V létě zároveň propouštějí méně tepla z venku, a tak v domě udržují příjemnější teplotu. I když se tento typ skel donedávna používal hlavně u nízkoenergetických a pasivních domů, v posledních letech ho stále častěji požadují i zákazníci v běžných domech, a to právě kvůli zmiňovaným úsporám.
K dodržení parametru na neobnovitelnou primární energii je nutné vybrat vhodný zdroj vytápění a ohřevu teplé vody, který případně bude kombinován se zdrojem obnovitelných energií. Zde přicházejí v úvahu například rekuperační jednotky se zpětným získáváním tepla, solární kolektor či fotovoltaický systém. Univerzální řešení pro každého však neexistuje. Vždy bude záležet na přesných parametrech domu, i na preferencích jeho majitelů.
Pro koho nová pravidla pro pasivní domy 2020 neplatí?
Nová pravidla se nevztahují na:
- objekty s energeticky vztažnou plochou do 50 m2,
- malé chaty a rekreační objekty,
- památkově chráněné budovy,
- kostely, chrámy a mešity,
- průmyslové, výrobní a zemědělské provozy se spotřebou energie do 700 GJ za rok.
Majitelé již postavených rodinných domů se pak budou muset směrnici přizpůsobit při kompletních renovacích či přestavbách domu.
