Technologie

Obnovitelné zdroje: Slepá cesta pro energetiku?

Obnovitelné zdroje v čele s fotovoltaickými systémy prochází na celém světě prudkým rozvojem a často je na ně nahlíženo jako na nejlepší možnou cestu. Mimo rozsáhlého seznamu pozitiv má však i zelená elektřina svá negativa. Zjistěte, co na fotovoltaice vadí jejím odpůrcům a jaké mýty jsou se solárními elektrárnami spojeny.

Obnovitelné zdroje: Slepá cesta pro energetiku?

Obnovitelné zdroje, a fotovoltaické panely především, mají ve srovnání s jinými zdroji elektřiny mnoho výhod. Využívají prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, při jejich provozu nevznikají žádné emise a nevyžadují náročnou údržbu. I přesto však mají své odpůrce, kteří tvrdí, že tudy cesta nepovede. Upozorňují nejen na to, že obnovitelné zdroje se bez dotací nevyplatí, ale často také mylně tvrdí, že solární panely není možné recyklovat, že jsou náchylné k poškození a nebo, že péče o ně je složitá. Jaké jsou tedy hlavní výhody a nevýhody zelených zdrojů energie, konkrétně fotovoltaiky?

Opravdu se solární panely bez dotací nevyplatí?

Jedním z hlavních argumentů odpůrců fotovoltaiky je jednoznačně vysoká pořizovací cena domácích elektráren a nejistá návratnost investice. Pravdou je, že pokud si budete chtít vyrábět vlastní energii ze sluníčka, rozhodně budete muset sáhnout hlouběji do peněženky. Instalace systému totiž nepatří právě k nejlevnějším záležitostem. Jakmile se vám však vynaložená částka díky sníženým výdajům na čerpání elektřiny ze sítě vrátí, začnou panely přinášet už jen úspory. A kdy to bude? „Návratnost fotovoltaického systému se pohybuje okolo 13 let. Pokud se jedná o fotovoltaický systém s Virtuální baterií, tak se návratnost pohybuje okolo 11 let.“ objasňuje Tomáš Tachecí, odborník na solární zdroje ze společnosti E.ON Energie. Když tedy vezmete v úvahu, že životnost moderních solárních panelů může běžně dosáhnout i 30 až 35 let, nedá se určitě říci, že by jejich pořízení bylo nevýhodnou investicí.

Otázkou spíše je, zda návratnost solárních panelů je výhodnější než případný výnos ze stejné sumy investované jiným způsobem. Ne každý se totiž rozhoduje jen podle environmentálního přínosu panelů. Ekonomické hledisko má při pořizování fotovoltaiky pro většinu lidí skoro srovnatelnou váhu jako to ekologické. A právě proto jsou tady státní dotace, které mají za úkol investici zatraktivnit a pomoci tak solárním technologiím růst. Vzhledem k jejich vývoji v posledních letech je však dost možné, že za chvíli už ani podpora státu nebude potřeba.

„To, kdy bude fotovoltaická elektrárna rentabilní i bez dotací se odvíjí převážně od dvou faktorů. První je to, jak rychle se budou zlevňovat komponenty fotovoltaik a druhým pak to, jak rychle poroste cena za elektřinu (cena za kWh). S ohledem na vývoj Německého trhu je možné předpokládat, že mezi lety 2025 až 2030 bude fotovoltaika rentabilní bez státní podpory.“ říká Tachecí.

Složitá údržba panelů je spíše mýtus

Mimo vysoké pořizovací ceny pak odpůrci solárních panelů narážejí také na jejich údajnou poruchovost a složitou údržbu. Ve skutečnosti však v solárním panelu není žádná elektronika, která by mohla dělat problémy, ani pohyblivé části, u kterých by hrozilo, že se poničí nebo zlámou. Panely jsou statické a na střeše se nějak nepohybují, takže k poškození dochází spíše špatnou instalací a nebo kvůli povětrnostním podmínkám. Takové případy však nastávají poměrně zřídka. Běžně totiž panel odolá jak prudkému slunci, tak i větru, dešti a sněhu. Problémem mohou být hlavně extrémní krupobití (standardně jsou panely testovány na zásahy kroupami o průměru 25 mm a rychlosti 80 km/h) a nebo silné nánosy sněhu, které by mohly panel nerovnoměrně zatížit. Proti takovým případům je však možné panely pojistit.

Pokud jde o údržbu, v podstatě jediné, co musí majitelé solárních elektráren zajistit, jsou pravidelné servisní prohlídky. Novější panely jsou totiž vybaveny speciální samočisticí vrstvou, takže běžné znečištění z nich bez problémů omyje déšť. Stejně tak jsou panely schopné se samy zbavit sněhové pokrývky, která brání průniku sluníčka a snižuje tak jejich výkon – díky hladkému povrchu panelu a jeho sklonu sníh ve většině případů samovolně sklouzne. Výjimečně můžete sníh odmést i manuálně, vždy však používejte speciální nástroje k tomu určené a nebo zavolejte specializovanou firmu. Při odklízení sněhu dejte také pozor na námrazu, kterou se rozhodně nesnažte z panelů seškrábat.

Problémy s recyklací? Do budoucna záleží hlavně na výrobcích

Nepravdivá je i domněnka, že vysloužilé solární panely jsou nebezpečným odpadem a není možné je recyklovat. Většina panelů se totiž skládá převážně ze skla (až 70 %) a hliníku (asi 20 %). Momentálně tak recyklace fotovoltaických panelů v České republice dosahuje materiálové využití až 90 %. Do budoucna by však teoreticky mohly vznikat potíže z důvodů materiálové odlišnosti jednotlivých panelů či technické složitosti. Bude proto nutné, aby výrobci už při tvorbě panelů mysleli také na možnosti recyklace a dbali na takzvaný ekodesign.

Výhody fotovoltaiky	Nevýhody fotovoltaiky
Využívá téměř nevyčerpatelného zdroje energie – slunce.	Vysoké náklady na počáteční investici.
Nevyžaduje náročnou údržbu, neprodukuje hluk.	Vysoké nároky na plochu článků.
Samotná výroba solární energie nezpůsobuje znečištění.	Výroba solárních panelů, stejně jako každá jiná velkovýroba, má negativní vliv na životní prostředí.
Sluneční energii je možné využívat téměř ve všech oblastech světa.	Některá území umožňují mnohem větší využití sluneční energie než jiná.
Solární elektrárny mají vysokou provozní spolehlivost.	V podmínkách České republiky sluneční záření hodně kolísá v závislosti na ročním období.