David Kučera, šéf burzy: Elektřina je drahá kvůli konfliktu, Gazprom se na něj připravoval
Jaká je nyní situace na burze s elektřinou a jak celý systém funguje? Kdo jsou hlavní figuranti na trhu? Podrobnější náhled na problematiku a cenné odpovědi nám poskytl ředitel energetické burzy PXE, David Kučera.
Pokud chci obchodovat s elektřinou na burze, co všechno musím splnit?
Musíte se stát účastníkem nejen burzy, ale také clearingového centra pro vypořádání obchodů. U vypořádání je potřeba, aby vás přijal některý clearingový člen, což je prakticky bankovní instituce. Ten udělá prověrku vaší kreditní historie, tedy toho, jak si plníte závazky, jelikož za vás poskytuje vůči burze a jejímu centru pro vypořádání obchodů neomezenou garanci. Znamená to, že clearingový člen za vás zaplatí veškeré škody, které vzniknou na základě vašich obchodních aktivit v případě, že sám nejste schopen tyto ztráty uhradit. Avšak veškeré risk procesy jsou nastaveny tak, aby k této situaci nedošlo a příslušný klient byl zastaven v obchodování dřív, kdy má ještě dostatek prostředků k úhradě svých ztrát.
Srovnejte si ceny elektřiny a zjistěte, kolik ušetříte
V médiích se objevují zprávy, že jsou po účastnících vyžadovány stále větší záruky. Z jakého důvodu?
Účastníci obchodování musí skládat hotovost nebo bankovní záruky do vypořádacího centra na krytí případných ztrát. Vzhledem k vysoké volatilitě cen a jejich dramatickému vzrůstu jsou tyto tzv. maržové požadavky čím dál tím vyšší. Každý den se přeceňuje portfolio všech obchodníků, což může vyvolat další potřebu financování. Toto se týká zejména burzovních transakcí, ale obdobně to platí i pro mimoburzovní transakce. Kdyby se stalo, že se některý ze subjektů velkoobchodního trhu dostane do finančních potíží, případná neschopnost dostát svým smluvním závazkům by mohla vyvolat dominový efekt úpadků. A právě tomu brání bankovní záruky. Na burze je tento bezpečnostní mechanismus velmi robustní. Když zbankrotuje nějaký účastník obchodování, pak další účastnici, kteří s ním uskutečnili některé transakce, to nijak nepocítí, na rozdíl od přímých bilaterálních transakcí, kdy to ostatní obchodníci pocítit mohou.
Co se stane, když účastník obchodování nemá dostatek peněz?
Risk management procesy bank jsou nastaveny k tomu, aby k plnění ze strany banky pokud možno nedošlo a klienta stopnou při obchodování v době, kdy ještě má dostatek peněžních prostředků.
Stalo se, že nějaký účastník trhu nesplnil své závazky a zkrachoval?
Ano, největší firma byla Enron, která zkrachovala v roce 2001. Jednalo se o velkého obchodníka. Jejich obchodní aktivity byly obrovské, avšak jejich primárním důvodem bankrotu byly finanční machinace.
I za stávající situace si dokážu představit, že by se mohla dostat to existenčních potíží některá veliká nadnárodní společnost. Kdyby se například cena plynu zvýšila na dvojnásobek, trojnásobek, mohou se i veliké firmy dostat do situace, kdy nebudou mít dostatek kreditních linek.
Může dokonce dojít k situaci, kdy firmy budou vykazovat rekordní zisky, ale nebudou mít dostatek peněz k profinancování svých obchodních pozic. I to se může stát.
Vyplatí se vůbec stát účastníkem burzy?
Proces, kterým účastníci musí projít, je poměrně komplikovaný, a obchodování na burze se proto vyplatí jen obchodníkům, kteří obchodují větší objemy. Pokud si chcete koupit energii pro vlastní spotřebu, tak to neuděláte tak, že se stanete účastníkem burzy, ale půjdete spíše za účastníkem burzy a přes něj energii nakoupíte. Je to podobně jako u akcií, které si nekupujete sám na burze, ale jdete za brokerem, který je pro Vás koupí.
V souvislosti se současnou situací nyní evidujeme vyšší zájem stát se účastníkem burzovního trhu.
Nejedná se hlavně o dodavatele energie?
O všechny subjekty. Například finanční domy, které svým klientům poskytují i služby nákupu energií na burzovních platformách. Banka, která je účastníkem, kupříkladu prodá derivát na elektřinu průmyslové firmě, která se tak může dostat k lepším cenám než u klasického dodavatele.
Pokud tedy nakupuji elektřinu v malém a středním objemu na velkoobchodním trhu, je lepší využít právě tohoto prostředníka – účastníka trhu? Kolik mu zaplatím?
Ano, přesně tak. Může se jednat o poplatek v řádu desítek eurocentů za MWh. Je to marginální oproti tomu, kolik by stálo stát se účastníkem trhu. Pokud neobchodujete elektřinu v objemu alespoň ve výši jedné nebo spíš dvou terawatthodiny ročně, pak pro vás nedává smysl stát se účastníkem trhu.
Kupují na burze elektřinu třeba i obce?
Ano. Pro obce je to často jednodušší účastnit se speciálního komoditního trhu. Když totiž koupí komoditu na burze, pak se to často rovná tomu, jako by obec uskutečnila veřejné výběrové řízení. Nemusí tak procházet poměrně administrativně zdlouhavým procesem a oslovovat jednotlivé dodavatele.
Můžete jmenovat některé větší klienty?
Ano, například je veřejně známo, že našim klientem je Správa železnic.
Kontrakty na dodání elektřiny v roce 2023 už přesáhly 200 eur za MWh. Čím si vysvětlujete současnou situaci?
Současná situace je daná válkou na Ukrajině. Z plynu se vyrábí významná část elektrické energie. Já si myslím, že i růst cen, který nastal vloni na podzim, byl přípravou na válku.
Podíváte-li se historicky, jakým způsobem byl obchodován a dodáván plyn z Ruska, tak už v zimě 2021 došlo v Evropě k nadměrnému vyčerpání zásobníků plynu a v průběhu léta roku 2021 nedošlo k jejich opětovnému naplnění. Dále, když se podíváte na elektronickou platformu Gazpromu, prostřednictvím které prodává tato společnost zemní plyn, tak je zde též vidět neobvyklé omezení prodejních aktivit. Na základě těchto čísel lze dovodit, že se tato situace s předstihem připravovala.
Foto: Obchodníci jsou na jednom patře. Mají na starosti elektřinu i plyn. Komunikují hlavně s německým ustředím a dohlížejí na větší obchody.
Očekáváte, že se cena elektřiny vrátí na nějaký nový normál? A kde by měl být?
V současnosti se pohybuje cena kolem 200 euro za MWh. Z mého pohledu tato cena nedává dlouhodobě smysl. Viděli jsme studie z Německa, podle kterých jsou náklady na výrobu elektřiny ze solárních elektráren, které jsou vybaveny i bateriovými úložišti, kolem 70 eur za MWh. Z dlouhodobého hlediska tak aktuální ceny určitě nedávají smysl. V současnosti je cena vyšroubována výhradně politickou situací a konfliktem. A čím dřív konflikt skončí, tím dříve se situace se vrátí k normálu.
A kam by se podle vás měly ceny vrátit? Bude nový normál ceny nad 100 eur za MWh?
To si nemyslím. Cena by určitě měla být pod 100 euro za MWh. Vyplývá to ze současného očekávání trhu. Samozřejmě nás může aktuální vývoj překvapit. Podle historického vývoje mi ale přijde cena kolem 100 euro za MWh jako příliš vysoká.
V minulých letech docházelo k tomu, že vlivem počasí byla výroba z větrných elektráren nadměrná, což způsobilo, že elektřiny byl nadbytek a cena komodity se dostala na burze do záporu. Nemyslíte, že s přibýváním věterných elektráren to bude stále častější?
Děje se to a projevuje se to především na spotovém trhu. Tam opravdu může nastat situace, že když je příznivé klima, tak cena elektřiny může být i záporná. Paradoxně tato situace hrozila i před dvěma lety u plynu, kdy tu bylo více plynu, než jaká byla spotřeba.
Z jakého důvodu se to stalo u plynu?
Bylo hodně plynu (SMÍCH). Nedokážu říct, jestli se jednalo o nasmlouvané kontrakty nebo o nadměrné dostupné kapacity kapalného plynu LNG. Naši kolegové ve Francie se toho docela obávali, neboť jejich systém v této době neuměl se zápornými cenami pracovat. Na burzách se obecně se zápornou cenou moc nepočítá. Kolegům se ale problém podařilo vyřešit.
Pokud se to stane u elektřiny, může se to překlopit i do dlouhodobých kontraktů?
Nemyslím si. Jedná se o celkem mimořádnou situaci, kdy v síti máte více energie, než kolik je reálná spotřeba. V takovém případě musíte dát někomu pobídku, aby vypnul nějaké výrobní zdroje anebo tuto elektřinu spotřeboval tím, že za to dostane ještě zaplaceno. Ve střednědobém horizontu takovýchto dnů bude asi čím dál míň, protože v Německu se nyní hodně mluví o výrobě vodíku. Chtějí zde budovat nová zařízení na elektrolýzu, což by mělo vést k tomu, že když cena elektřiny bude nízká, tak se zapnou elektrolyzéry a přebytečná elektřina se uloží do vodíku. Proto tedy neočekávám, že by se záporné ceny mohly vyskytovaly u dlouhodobějších kontraktů.
