Elektrárna Bełchatów: Poznejte sílu jako 5 bloků Temelína
Elektrárna Bełchatów je symbolem polské a do jisté míry i celoevropské uhelné politiky. Jedná se o největší uhelnou elektrárnu v Evropě. Zároveň nenajdete na starém kontinentu samostatný objekt, který by produkoval větší množství emisí než právě Bełchatów. Není tedy divu, že je tato elektrárna trnem v oku ekologických aktivistů.
Vyrobí 28 tWh ročně, emisí vyprodukuje jako celé Chorvatsko
Elektrárna se nachází v Lodžském vojvodství, katastrálně na území obce Kleszczów, poblíž zhruba šedesátitisícového města Bełchatów, po němž je pojmenovaná. Poprvé byla spuštěna v 80. letech minulého století. Elektrárna Bełchatów dosahuje výkonu 5102 MW a ročně vyprodukuje 27–28 TWh elektrické energie. V průměru na ni připadá výroba pětiny elektřiny v Polsku, zásobuje více než 11 milionů domácností. Tepelná elektrárna spaluje hnědé uhlí těžené v dolech KWB Bełchatów SA, jež leží v bezprostřední blízkosti celého areálu.
Elektrárna Bełchatów byla na základě měření emisí oxidu uhličitého opakovaně označena jako největší znečišťovatel ovzduší v Evropě. Naposledy v roce 2017, přičemž za ní se umístily další dvě uhelné elektrárny – Neurath a Niederaussem, obě v Německu. Zatímco Německo otevřeně deklaruje odstup od uhlí v energetice a přechází na obnovitelné zdroje energie, polská politika brzké upozadění tohoto fosilního paliva spíše nenaznačuje.
Bełchatów se na vrcholu znečišťovatelů objevuje dlouhodobě, podle měření vyšle ročně do ovzduší okolo 40 milionů tun oxidu uhličitého a až tři tuny rtuti. Například za rok 2008 dokázala tato jedna elektrárna vypustit do ovzduší stejné množství oxidu uhličitého jako celé Chorvatsko.
Elektrárna je častým terčem aktivistů
Jako největší samostatný znečišťovatel v Evropě je Bełchatów častým terčem ekologických organizací a aktivistů. Podobným případem z nedávné minulosti je činnost švédské aktivistky Grety Thunbergové, která se do této polské oblasti vydala v lednu letošního roku s cílem natočit video o bełchatówské elektrárně. Thunbergová požádala firmu PGE, které elektrárna i důl patří, o svolení s natáčením přímo v elektrárně. Po odmítavém stanovisku se mladá Švédka musela spokojit s veřejnou vyhlídkou Kleszczów, odkud je na Belchatów vidět.
Dalším příkladem jsou kroky environmentální organizace ClientEarth. Ta v loňském roce podala žalobu na provozovatele elektrárny PGE GIEK Oddział Elektrownia Bełchatów, dceřinnou firmu PGE. Předmětem žaloby má být aktivita firmy ohrožující životní prostředí. ClientEarth požaduje, aby elektrárna přestala do roku 2035 používat uhlí jako palivo nebo aby k tomuto datu nainstalovala filtry proti uhlíkovým emisím.
Polsko se zatím nepřipojilo k záměru EU být uhlíkově neutrální
Také organizace Greenpeace si pro svoji formu protestu vybrala elektrárnu Bełchatów. Aktivisté z jejich řad loni na tamní chladírenskou věž promítali podobiznu polského premiéra Mateusze Morawieckého s nápisem Hanba. Šlo o reakci na to, že Polsko jako jediný stát EU nesouhlasilo s deklarací, v níž členské státy Unie vyjadřují svůj záměr stát se uhlíkově neutrální do roku 2050. Polští představitelé se k závazku ostatních států rozhodli zatím nepřipojit, o dalším postupu mají v plánu jednat v červnu letošního roku. EU Polsku po jednání udělila výjimku, která zemi umožní připojit se k deklaraci později. Plán uhlíkové neutrality znamená, že každá země vykompenzuje tolik emisí, kolik vyprodukuje – například výsadbou stromů.
Polský postoj kritizovali také čeští zástupci Greenpeace. Zhruba tři desítky z nich protestovali před polským velvyslanectvím. Podle nich Polsko jednání o uhlíkové neutralitě nezablokovalo, nicméně podkopává úsilí EU stát v čele řešení aktuální klimatické krize, čímž mimo jiné negativně ovlivňuje její vyjednávací pozici směrem k velkým světovým znečišťovatelům.
Trnem v oku odpůrců Bełchatówa byla také zpráva o údajné manipulaci výsledků při měření emisí rtuti. Oficiální výkazy hovoří o osmnáctinásobném nárůstu emisí této látky mezi roky 2015 a 2016 na 2,82 tuny. Na základě pozdějších informací mohla být tato hodnota dokonce 4,2 tuny. Bez ohledu na to, který údaj je správný, vyprodukuje samotná elektrárna Bełchatów více emisí rtuti než celý španělský průmysl dohromady. Pro člověka je vdechování par rtuti nebezpečné, stejně jako konzumace potravin, jež ji obsahují. Látka se v lidských organismech hromadí a zůstává v nich dlouhou dobu.
Polská energetika je na uhlí výrazně závislá
Těžba a spotřeba uhlí je v Polsku velkým tématem. Zhruba 80 % vyprodukované energie pochází z uhlí. Výhled polské vlády počítá s tím, že v roce 2030 by se tato hodnota měla pohybovat kolem 60 %. Jen s těžbou uhlí je v zemi spojeno na 80 tisíc pracovních míst. To, že se Poláci jen tak nechtějí vzdát uhlí, potvrzují i slova prezidenta Andrzeje Dudy – využívání tohoto fosilního paliva podle něj není v rozporu s ochranou klimatu. Tato slova zazněla z jeho úst na Světové klimatické konferenci OSN v Katovicích. Duda dodal, že Polsko má zásoby uhlí na příštích 200 let.
Naproti tomu názoroví oponenti poukazují na negativní důsledky těžby a spotřeby uhlí. Podle Světové zdravotnické organizace zemře vlivem znečištěného ovzduší v Polsku každý rok 50 tisíc lidí. Stejná organizace přišla s údajem, že 33 z nejvíce znečištěných evropských měst leží právě v Polsku.
