Jak vzniká blesk aneb energie, o které nevíme vše

Plazmový oblak, UFO, hořící koule křemíku, optická iluze i díra v časoprostoru. Jaké teorie o příčině vzniku kulového blesku jsou mezi vědci nejuznávanější a které se řadí mezi šílené fantasmagorie? Badatelé si nad původem kulového blesku lámou hlavy již od roku 1753, kdy zabil při pokusu experimentujícího fyzika, jež se snažil zachytit klasický blesk. Odhalte tajemství ohnivých koulí.

Bouřka už sice dávno není považována za znamení shůry nebo projev božího hněvu, i tak ale budí v mnoha lidech respekt. A není divu. Když nevíte, jak se před ní správně chránit, riskujete nepříjemné následky. Zjistěte, jak vlastně vznikají blesky, co dělat, když váš bouřka zastihne ve volné přírodě a kde je nejlepší se před ní schovat.

Termín Faradayova klec jste nejspíš zaslechli při hodinách fyziky. Určitě víte, že pokud do auta uhodí blesk, pasažérům se nic nestane – samozřejmě pokud leknutím nestrhnou řízení mimo vozovku. Zásah auta bleskem je jeden z nejznámějších příkladů tohoto jevu v praxi. Pojďte si připomenout školní látku, která vás zavede až do 30. let 19. století a zjistěte, k čemu Faradayova klec slouží dnes.

Srážka člověka s bleskem může mít fatální následky. Napětí v přírodním elektrostatickém výboji totiž může činit až několik desítek milionů voltů. Existuje ale způsob, jak působení blesku obejít. Jde o klec, která soustřeďuje elektrický náboj na svém povrchu. Objevil ji význačný britský fyzik a chemik Michael Faraday. Otestovat se ji nebál ani generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek.

Pokud vám pilot letounu klidným hlasem oznámí, že váš dopravní prostředek to právě trochu „schytal“ od blesků, nemusíte propadat panice. Do každého dopravního letadla během letu totiž udeří blesk v průměru aspoň jednou za rok. Cestující si většinou ani ničeho nevšimnou. Maximálně uvidí světelné záblesky, které je vyruší ze sledování filmu promítaného na palubě, nic víc.