„Otec atomu“ Niels Bohr byl v mládí schopný fotbalista, později pomáhal s atomovou bombou

Ernest Rutherford se stal průkopníkem ve zkoumání radioaktivity. Přišel s konceptem poločasu rozpadu prvků, věnoval se radioaktivnímu záření a jako prvnímu se mu podařilo uskutečnit dávný sen alchymistů - přeměnit jeden prvek na jiný. Za svoje vědecké objevy získal řadu ocenění včetně Nobelovy ceny. Měl prý velký vliv na ostatní, svojí prací mimořádně inspiroval své studenty i celé okolí.

Atomové město snů, kde toužil bydlet každý, tak znali obyvatelé dnešní Ukrajiny Pripjať před rokem 1986, než jeho ulice pokryl radioaktivní prach z nedaleké černobylské elektrárny. Odhalte, proč dnešní symbol jaderné zkázy kdysi lákal mladé rodiny, aby se sem přestěhovaly, a vydejte se na průzkum nyní opuštěných paneláků, kde se zastavil čas. Vítejte v Pripjati, městě duchů.

Vědci z Bristolské univerzity představili originální způsob dalšího využití jaderného odpadu. Tisíce tun zdánlivě bezcenného materiálu lze přetvořit do podoby uměle vyrobených diamantů se slabým elektrickým nábojem. Tyto „baterie“ jsou zcela bezpečné, neobsahují žádné pohyblivé části a nepotřebují dobíjet. Z perspektivy lidského života vydrží navždy.

Vadil by vám jaderný reaktor kousek od vaší zahrádky? Takovou otázku sice pracovníci Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nepokládali, ale z ankety o podpoře jaderné energetiky se dozvěděli jiné zajímavé věci. Dva nové reaktory by k Temelínu přidalo 44 % dotázaných, zatímco třetina lidí se používání atomu pro výrobu energie přímo děsí. Zvítězili u nás příznivci, nebo odpůrci jádra?

Před prvním jaderným testem, který se měl konat v poušti Nového Mexika, se vědecké špičky tajného projektu Manhattan sázely, co se stane, až odpálí spoušť. Vedoucí jaderného výzkumu Robert Oppenheimer tipoval, že nic. Jeho kolegové sázeli i na zničení celého Nového Mexika nebo na srovnání celé planety se zemí. Pak spatřili oranžovou záři prvního atomového hřibu na světě.