Cestovatelé Lucie a Lukáš utíkali s dronem z aljašských hor, aby jim ho nezabavili
Co riskuje turista, když létá s dronem tam, kde to místní zákony zakazují? V USA či Kanadě to je pokuta ve výši desítek tisíc Kč. Proto když se Lucie a Lukáš z nevědomosti ocitli s dronem ve vzduchu na zakázaném území, rychle pelášili pryč. Povedlo se jim uniknout před tučnou pokutou? A jaké zranění může dron uživateli způsobit? O tom vyprávěli digitální nomádi, kteří v batohu nosí DJI Mavica Pro.
Úvodní fotografie: Drony od DJI se bez problému vejdou do batohu. Foto: Loudavým krokem
Cestovatelé Lucie Kůsová a Lukáš Konečný neboli dvojice, která si také říká Loudavým krokem podle svého blogu, v předchozím díle rozhovoru mluvila o problémech s přepravou dronů do Egypta a Ugandy.
Dnes se rozpovídali o svých zážitcích z Aljašky, prstu rozseknutém droní vrtulkou i kvalitách a problémech jejich zařízení DJI Mavica Pro.
Narazili jste na problémy při cestování s dronem i mimo Afriku?
Lucie: Během jednoho výšlapu na Aljašce jsme s dronem utíkali před jedním pánem, protože ve všech národních parcích se nesmí s drony lítat.
Lukáš: Jenže my jsme přijeli do národního lesa, kde se létat smí. Z tohoto lesa vedla 10kilometrová trasa k ledové ploše Harding Icefield, která ovšem už v národním parku leží, jenže nikde nevidíte značku, že byste opustili národní les a dostali se do národního parku. Létal jsem si s dronem na výletě bez obav, než mě oslovil jeden americký turista, kterému se to nelíbilo. Reagoval jsem tak, že jsme přece v národním lese.
Lucie: Rozladěný pán už chtěl volat správce národního parku, ale neměl signál. Naštěstí byl také starší, takže jsme mu utekli. Chtěl to totiž řešit dole s rangery. Vtipné bylo, že ke konci trasy jsme skutečně narazili na rangery, takže jsme mysleli, že pán se nakonec dovolal a oni čekají na nás. Zase jsme měli štěstí, protože tito rangeři jen rozdávali jakési letáky turistům.
Jaká je výše pokuty, když člověk létá s dronem v kanadských či amerických národních parcích?
Lukáš: Věděli jsme to, je to dost peněz, ale přesné číslo už si nepamatuji. (Poznámka redakce: Pokuta se může vyšplhat až na 3 000 kanadských dolarů, tedy necelých 49 tisíc Kč. V USA jde až o částku 5 000 amerických dolarů, v přepočtu 102 000 Kč.)
Lucie: Mohou vám i dron sebrat, ale protože jde o nové pravidlo, většinou vás ranger nejdřív upozorní, než aby hned zařízení odebral.
V národních parcích v České republice je létání s drony pravděpodobně také zakázáno?
Lucie: Ano, je to dokonce složitější než v Americe.
Lukáš: Nejenom v národních parcích, také v CHKO nebo na památkách jako hrady apod. Je možné zažádat o povolení na konkrétní místo. Ale k udělení povolení musím mít oficiální letecký průkaz ke dronu, jenže příprava a zkoušky na jeho udělení vyjdou dohromady na 20 tisíc. Navíc je to vázáno na konkrétní dron, takže když si koupíte jiný stroj, musíte všechno absolvovat znova.
Lucie: Navíc obtížnost zkoušky vypadá velice podobně jako na pilota. Pokud bychom zůstávali v České republice, možná si je uděláme. Průkaz také platí jen v rámci ČR, což by byl problém, pokud bychom se rozhodli bydlet jinde.
Jak dlouho vám trvalo, než jste se naučili dron obstojně řídit?
Lucie: Na pořízení pár záběrů z dronu se člověk nemusí nějak moc ovládání učit. Je to velmi intuitivní, jako by člověk ovládal elektrická autíčka, akorát se nejezdí po zemi. Mavic Pro se sám vyhýbá překážkám, takže jeho uživatel nemusí mít takový strach. Chybí mu pouze čidla na vrchní části, takže si musíte dávat pozor, abyste do něčeho nevletěli zespodu. Při letu s dronem musí být člověk opatrný, ale nejde o nic složitého.
Už jste drona někdy „nabourali“?
Lukáš: Mavic je hodně chytrý, bohužel mu chybí ty senzory ve směru nahoru. Dron jsem chtěl poslat šikmo vzhůru, ale stisk horizontální páčky zařízení nezaznamenalo, takže stroj letěl jen nahoru. Protože má hodně velké zrychlení, dron nabral zespodu střechu takovým způsobem, že se na ni pak překlopil a vrtěl se tam nahoře. Než jsem ho vypnul, zničily se mu všechny vrtulky a odřela se mu hodně baterka. Ale je v pohodě, přežil to. Ovšem to je jediná nemilá příhoda s dronem.
Lucie: Taky sis jednou rozsekl prst.
Lukáš: Jo, usekl jsem si kus prstu, když jsem dron chytal ze vzduchu. To se totiž nemá dělat. Jenže když třeba někde není kde přistát, občas vzlétáme z ruky a přistáváme do ruky. Když víc fouká, dron se trochu kymácí.
Lucie: Prostě jsi ho špatně chytil.
Lukáš: Bylo to fakt nepříjemné a bolelo to.
Anketa
Museli jste na dronu něco měnit či opravovat za tu dobu, co ho máte?
Lukáš: Jediné, co se dá měnit, jsou vrtulky, které se opotřebovávají pouze tím, že do něčeho nabouráte, anebo při častém vzletu z trávy.
Lucie: Stejně jsme je chtěli měnit, protože nové vrtule, co máme, jsou tišší.
Lukáš: Mají lepší aerodynamiku. Teď vydal Mavic nový dron, který je asi o 200 dolarů dražší. Je to Mavic Platinum. Má jinou barvu a je o 60 % těžší, protože obsahuje vrtulky jiného tvaru, s jiným odporem vzduchu, takže dron dělá méně hluku. Ale tyto vrtulky lze koupit i samostatně a namontovat na náš dron. Nové vrtulky jsem dostal k Vánocům, takže teď vlastně máme Mavica Platinum. Nedávno vydali Mavica Air, což je něco mezi verzí Pro a modelem Spark.
Jak celkově hodnotíte dron DJI Mavic Pro? Jaké má zařízení silné a slabé stránky? Co byste si představovali, že bude řešeno jinak?
Lucie: Líbil by se nám ještě menší rozměr. Třeba menší DJI Spark má bohužel horší kameru.
Lukáš: Je to spíš taková hračka. Náš Mavic Pro mi přijde hodně fajn. Líbí se mi uživatelské rozhraní, kdy ovladač napojíte na telefon a vidíte úplně všechno. Asi bych na našem dronu nic extra neměnil.
Lucie: Mě ještě napadá lepší zachycení bílé barvy, která bývá někdy hodně přepálená. Ale to se dá vyrovnat filtry.
Lukáš: Ještě jedna maličkost, kterou způsobuje softwarové nastavení. Nemůžete letět víc než 500 metrů do výšky, i když hardware by to zvládl. Sice mi to nějak zvlášť nevadí, ale je třeba s tím počítat. Ovšem pokud má někdo telefon s operačním systémem Android, může si stáhnout jiný než oficiální ovládací software a tato omezení může obejít. To my třeba nemůžeme, protože Android nemáme.
Ukazovali jste dron třeba prarodičům? Jak na něj reagovali?
Lukáš: Můj děda je fanda do techniky, takže z něj byl nadšený.
Lucie: U nás byly babičky zvědavé a zkoumaly, co to tam máme.
Lukáš: Dron samozřejmě poutá i pozornost cizích lidí, kteří často přijdou, a ptají se, co to je, jak daleko to lítá, jak rychle se to točí atd. Ani letištní kontrola v Evropě nebo v Americe nebývá výjimkou. Když projdu skenerem, vždycky si mě zavolají, protože mám v batohu něco divného. Dron zkontrolují, projedou ho, jestli to není nějaká bomba, a po kontrole se na dron vždycky začnou vyptávat: co všechno tam vidíš, kolik to stojí a tak.
Lucie: Trochu jiné to bylo třeba v Ugandě, kam přilétají zejména bohatí američtí a izraelští turisté, takže každý běloch je podezřelý, že může mít dron.
V posledním díle o cestování s dronem se vrátíme do České republiky a rozebereme, který dron od DJI se hodí nejlépe pro výpravu kolem světa nalehko.
