5 faktů o kontroverzním Green Dealu
V České republice zřejmě momentálně není více diskutované téma v rámci tématu Evropské unie, než energetická krize. Zvyšování cen plynu a elektřiny je dáváno za vinu Green Dealu, tedy tzv. Zelené dohodě. Jak moc toto ekologické směřování Evropy ovlivňuje české spotřebitele? Zaměříme se na 5 faktů, které nám jej pomohou pochopit.
Cíle Zelené dohody
Abychom mohli důsledky Green Dealu plně pochopit, musíme se nejdříve podívat, na jaké cíle je dohoda zaměřena. Tím hlavním cílem je stabilizace nebo odvrácení změn klimatu a negativních dopadů na životní prostředí. Toho se má dosáhnout nulovými emisemi skleníkových plynů do roku 2050. Základem je celková transformace na moderní ekonomiku, která je zároveň konkurenceschopná a efektivně využívá obnovitelné zdroje, respektive hospodářský růst států by neměl být vázaný na využívání zdrojů.
Co by Zelená dohoda měla všem státům Evropské unie a jejím obyvatelům teoreticky přinést:
- Sníží celkové emise a zlepší život všech obyvatel
- Vytvoří nová pracovní místa, prostor pro inovace i investice
- Sníží závislost na dodávkách energie z dalekého zahraničí a politicky nestabilních regionů
- Bude lépe řešit problém energetické chudoby
- Bude klást zásadní důraz na podporu využití čisté energie
- Efektivněji zvýší potravinovou soběstačnost
- Zaměří se na účinné zalesňování a obnovu původních porostů
V souvislosti s dodávkami energie z cizích států mimo Evropskou unii přicházíme na další cíl a tím je zajištění energetické bezpečnosti na evropském kontinentu. Momentálně Evropa například z většiny dováží zemní plyn. Tyto dodávky se ukazují být nestabilní (nejen v roce 2021, ale také při rusko-ukrajinské krizi v roce 2009) a musí se dokonce nahrazovat lodním transferem ze Spojených států amerických.
Součástí legislativních balíčků Green Dealu je také ten s názvem Fit for 55. Jeho součástí jsou pokyny pro to, jak automobilový průmysl dosáhne prodeje vozidel s nulovými emisemi od roku 2035.
Green Deal a legislativa
Samotný Green Deal není zákon. Jde o nezávazná doporučení, něco jako strategické podklady pro budoucí nařízení a směrnice Evropské unie a prováděcí předpisy členských států. Teprve tyto legislativní prvky vypracovává Evropská komise a schvaluje je Evropský parlament, kam si každý stát volí své vlastní zástupce. Vláda ČR se k prohlášení k Zelené dohodě přihlásila v květnu 2020, kdy jej na svém zasedání schválila, ač s výhradou k energetickým cílům do roku 2030, které byly dle ní velmi přísné.
Zvyšování cen plynu a elektřiny
Od roku 2021 extrémně stoupla cena elektřiny a plynu, to je fakt. Způsobil to ale primárně Green Deal? Faktorů je hned několik. Ten největší je enormně zvýšená poptávka po energiích v jihovýchodní Asii, která nastartovala svou průmyslovou výrobu po pandemii onemocnění covid-19 a tím pádem šlo o zajímavý vývoj trhu pro těžaře a obchodníky s plynem a elektřinou. Tato poptávka zasáhla právě energetický trh v Evropě, kde se s pandemií průmysl stále snaží vyrovnat.
Do ceny energií se pak promítá i cena emisních povolenek. Ta se od roku 2021 dramaticky zvyšuje a tím se zvyšuje i cena za megawatthodinu. Cena povolenek se ke konci roku 2021 pohybovala nad 90 EUR za povolenku (tedy za 1 tunu CO2) a roste zejména na základě poptávky po povolenkách, kterým také můžeme říkat odpustky. Tu ovlivňuje kolísavý stav energie a také potřeba nakupování povolenek průmyslovými podniky, které stále ještě využívají energii například ze spalování uhlí, obzvláště po strmém zdražování plynu. Teoreticky, čím více firem přestoupí na zelenější energii, tím méně povolenek se bude obchodovat a jejich cena klesne, čímž klesne i cena elektrické energie.
Současná cena elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, a. s. je momentálně podstatně levnější, než tomu bylo ještě v prosinci, kdy 1 MWh stála 326 EUR, zatímco v lednu klesla na průměrných 120 EUR. Cena od distributorů elektřiny se ovšem odlišuje a momentálně se pohybuje v průměru kolem 5,8 Kč za 1 kWh. 1 MWh tedy stojí 5 800 Kč. Roční spotřeba průměrné české domácnosti činí 2 000 kWh. I tak dojde v roce 2022 k dalšímu zdražení regulované složky elektřiny, očekává se až o 3,7 %.
Zaměření na pomoc
Jedním z principů transformace Evropy na emisně neutrální kontinent je zaměření na spotřebitele, ale také podnikatele a znevýhodněné regiony. Zelená dohoda v podstatě říká, že v jejích cílech nemá být opomenut žádný jednotlivec ani region. Dokládají to i české stránky Evropské komise, kde se můžete na podstatu Green Dealu podívat podrobněji. Celý energetický systém EU by měl díky rozvoji zelené energie zajisti cenově dostupné dodávky energie do celé Evropské unie. Vytvořit by se měly uhlíkové tarify zemí, které reflektují různou schopnost snižování skleníkových plynů.
Česká společnost i průmyslová výroba jsou stále silně závislé na fosilních palivech a produkci velkého množství CO2. Evropská unie si to uvědomuje a nabízí členským státům různorodou pomoc. Velmi stěžejní jsou například dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace, který se zaměřuje na negativní dopady po odklonu od těžby uhlí a nejvíce platný bude pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, které tato změna zasáhne nejvíce.
Další Operační programy:
- Životní prostředí
- Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost
Emise CO2 na 1 občana v průběhu 28 let. Zdroj: zpravy.ckait.cz.
Dle ekonoma investiční skupiny Natland Petr Barto je smyslem Green Dealu dopad na spotřebitele, kteří si tak mají uvědomit, jaký je rozdíl mezi špinavou a čistou energií. To je má pak motivovat k pořizování energie z čistých zdrojů (rozhovor pro Český rozhlas Plus).
K tomuto tlaku ovšem nemustí dojít, pokud bude Česká republika efektivněji čerpat finanční možnosti z dotačních balíčků EU a ve větší míře přejde na snahu inovovat. Tím snazší bude přechod na výhody Green Dealu a to následně pozitivně ovlivní život všech občanů. Nebudeme tolik závislí na dodávkách energie zdaleka, budeme mít čistší životní prostředí, ale také nižší náklady na chod domacnosti.
Rozhodne trh
Dalším faktem je, že i pokud bude česká politika směřování k principům Green Dealu brzdit, rozhodně nezbrzdí trh. Distributoři energie, průmysl, podnikatelé, domácnosti, samosprávy, žádný z těchto segmentů nemá zájem zůstavat pozadu za děním v Evropské unii, která se na Zelené dohodě většinově shodla. Již nyní vidíme, jak se v českých městech renovuje vozový park za ekologičtější, jak udržitelně se začínají chovat mnohé podniky, ale i české domácnosti (například využitím fotovoltaiky a dotační podpoře Nová zelená úsporám).
To stejné platí pro automobilku Škoda, čerpací stanice, aj. Jednoduše jsme součástí společného evropského trhu, na němž je Česká republika silně závislá. Pro evropské technologické firmy je Zelená dohoda ohromnou příležitostí, zejména kvůli exportu a tak ji chtějí co nejvíce využít. Odmítnutí Green Dealu by byl nelogický krok, který by nás separoval od úspěšného hospodářského a energetického vývoje a to by mělo kritický dopad i na české spotřebitele.
