Spotřeba energie u domácností: Cena elektřiny ani výše mzdy ji moc neovlivňují
Málokdo si přitopí jen proto, že mu zvýšili plat. Ani změna ceny účtované za kilowatthodinu odebraným množství elektřiny u domácností příliš nezamíchá. Do jisté míry sice můžeme výši platby za energie ovlivnit nákupem úsporných elektrospotřebičů či zateplením domu, ale hlavní slovo nad konečnými účty řekne vždycky počasí. Podívejte se, jak pár vloček dokáže zamávat s naší spotřebou elektřiny.
Od roku 2006, kdy byl trh s elektřinou liberalizován, může většina českých domácností ušetřit na výdajích za energii změnou dodavatele. To nic nemění na smutné pravdě, že průměrné ceny elektřiny pro konečného odběratele si od začátku nového tisíciletí spokojeně rostou jako dobře hnojená zelenina, pravda až na výjimku v letošním roce. Věřme, že tato vlaštovka jaro skutečně dělá…
Bez elektřiny se neobejdeme. Její vyšší cena od odběru neodradí
Zatímco ceny elektřiny stoupají strmě, průměrné nominální i reálné mzdy sice také lezou nahou, ale spíše rychlostí vyčerpaného horolezce, který se blíží k vytouženému vrcholku a pomalu mu docházejí síly. Reálné mzdy v roce 2012 dokonce klesly. Naproti tomu vývoj spotřeby elektřiny mezi domácnostmi si žije svým vlastním životem, který ovládají především mocné síly přírody. Většina elektřiny, kterou běžní spotřebitelé odeberou, totiž spolyká na ohřev vody a vytápění. Sibiřské zimy se pak hned projeví na vašem účtu za elektřinu.
Čím déle vydrží sněhulák na zahradě, tím vyšší bude účet za elektřinu
Největší výkyvy směrem nahoru v letech 2006 a 2010 ukazují na dlouhé a chladné zimy. Přelom roku 2005/2006 přinesl tak tuhou zimu, že se o ní začaly zpívat písně. Jarek Nohavica napsal tehdy velmi populární Ladovskou zimu a elektroměry domácností začaly lámat rekordy. Naopak teplotně nadprůměrné zimy v letech 2002 a 2011 sice nepotěšily moc lyžaře, ale odběratelé elektřiny díky uspořeným financím neměli důvod, proč si stěžovat.
V České republice topíme většinou 7 a 8 měsíců v roce. Roční období proto výrazně mávají se spotřebou elektřiny u maloodběratelů z řad domácností. U maloodběratelů, kteří patří k podnikatelům, připadne větší část využité energie na výrobu, takže vliv rozdílných teplot mezi létem a zimou se projeví mnohem méně.
Velké teplotní rozdíly mezi roky 2012 a 2013 jsme zaznamenali hlavně v únoru a březnu. Mrazivý únor 2012 dosahoval o necelé čtyři stupně nižších teplot než únor roku 2013. Díky mírnějšímu loňskému únoru odebraly domácnosti o závratných 263 GWh elektřiny méně než během „sibiřského“ únoru 2012. Naopak ranní mrazíky se nevyhnuly březnu 2013, a proto museli odběratelé čerpat o 210 GWh více než v březnu 2012, kdy byla ranní námraza spíše raritou.
Navzdory velmi podobným květnovým a červnovým teplotám v obou letech, výrazně vyšší spotřebu elektřiny v roce 2013 mají na svědomí povodně a deštivé počasí v tomto období. Přestože dodávka elektřiny byla přerušena v oblastech postižených záplavami, po její obnově bylo nutné mokré objekty vysoušet a to přišly ke slovu různé elektrické fukary, přímotopy a ventilátory. Jjiné rodiny v propršených dnech zapínaly topení.
Vyplatí se vůbec šetřit energiemi?
Přestože vrtochy přírody mají silný dopad na celkovou spotřebu elektřiny domácností, není to důvod, proč se nesnažit snížit množství energie, bez kterého nedokážeme existovat. Tuhá zima se spoustou sněhu zvýší platbu za elektřinu všem rodinám bez rozdílu. Obecně platí, že co stupeň teploty dolů, to jedno procento spotřeby elektřiny nahoru. Nicméně úsporným chováním dokážeme ušetřit významné částky oproti domácnostem, kde se v jednom kuse svítí v prázdných pokojích, nadměrně topí či používají staré energeticky náročné spotřebiče. Úspory můžete dosáhnout rovněž srovnáním cen elektřiny od jednotlivých dodavatelů.
