Silnice ze solárních panelů: Šílený nápad má zbavit USA závislosti na ropě a uhlí
Nejenom vozovky, ale i chodníky, parkoviště a hřiště by mohly produkovat elektrickou energii, kdybychom si přiznali, že asfaltové cesty patří do starého železa a vyměnili je za povrch ze solárních panelů. Futuristické cesty by nevyráběly jenom elektřinu. Varovaly by také řidiče na zvířata přecházející cestu nebo vyhřívaly vozovku, aby rolba nemusela odklízet sníh. Bláznivá vize nebo skvělý nápad?
Solární cesty někomu mohou připadat jako výplod chorého mozku spisovatele science fiction, ale faktem zůstává, že americké ministerstvo dopravy do projektu již investovalo 850 tisíc dolarů, za které postavili vynálezci první prototyp solárního parkoviště. Za nápadem stojí dvojice amerických elektrotechniků, manželé Scott a Julie Brusawovi, kterým v roce 2006 vrtala hlavou myšlenka, jak omezit spotřebu fosilních paliv ve Spojených státech. Zrodil se Inovativní koncept vozovek ze solárních panelů, které by mohly vyřešit hned několik problémů naráz.
Pozor, ve vzdálenosti 3 km právě přechází cestu stádo bizonů
Pokud by Američané místo asfaltových cest postavili solární vozovky, cesty by samy vyrobily třikrát více energie, než kolik v USA každý rok spotřebují. Po cestách budoucnosti by se proháněly elektromobily, které by nabíjely během jízdy. Díky vrstvě LED světel by silnice mohly snadno měnit informační tabule a nápisy, které by se řidičům zjevovaly podle aktuální situace na vozovce. Senzory citlivé na pohyb by například mohl řidiče upozornit pohybující se na cestě nebo na blízké nehody.
Vrstva LED světel informuje a následuje sportovní trendy
Jelikož teplota silnice by byla udržována nad bodem mrazu, odpadly by starosti s odklízením sněhu a posypáváním chodníků v zimě. Po vybudování solárních cyklostezek by se pak dalo jezdit na kole celoročně. Kromě osvětlení LED světly během noci, by jejich funkci ocenili také vášniví sportovci. Nemuseli by hledat hřiště na basketbal, fotbal nebo tenis. Stačilo by přijít na jakékoli hřiště a díky LED světlům si navolit parametry hrací plochy.
Zázračné vozovky se budou vyrábět z recyklovatelných materiálů i skla
Hledání správné hmoty na výrobu solárních silnic zabralo manželům Brusawovým několik let. Cesty musely být dostatečně silné, aby se nezhroutily pod tíhou naloženého náklaďáku, ale zároveň musely obsahovat částečně průsvitný materiál pro chytání energie ze slunečních paprsků.
Solární vozovky poskládali z propojených šestiúhelníků obsahujících několik vrstev. Na spodní vrstvu využili neorganické odpadky z amerických domácností. Na ni položili podkladovou vrstvu, vrstvu LED světel a nakonec i skleněnou vrstvu. Nešlo ale o žádné křehké okenní tabule. Vybrali sklo se stejnou tvrdostí jako ocel. Kousek solární silnice postavila dvojice elektrotechniků z Idaha u sebe za domem a povedlo se jim vytvořit i zkušební verzi solárního parkoviště.
Všichni vědci nadšení ze solárních cest nesdílí, spíše vidí nereálný sen
Pokud solární silnice, chodníky a parkoviště dokáží vyřešit tolik problémů naráz, jak to, že vám už nepřinášíme informace o první plánové výstavbě? Celý projekt je zatím v plenkách a již nyní na něm někteří vědci nacházejí množství nedořešených otazníků. Autoři originálního nápadu se doteď vyhýbají odhadu ceny za stavbu solárních cest. Podle serveru Extremetech.com stojí jedna stopa čtvereční (0,09 m2) asfaltové silnice v USA zhruba 3 až 15 dolarů. Stejně velká část silnice ze solárního panelu by vyšla asi na 70 dolarů. Finanční náklady na výstavbu moderních silnic by pravděpodobně dosáhly závratných výšin.
Peníze chybí i na opravu děr na starých asfaltkách. Problémů je ale mnohem víc
Další pochybnosti vzbuzuje údržba solárních cest. Kvůli prachu nebo spadanému listí či jiným nečistotám na silnicích by klesala schopnost vyrábět elektřinu ze sluneční energie. Museli bychom pak i pro cesty najímat někoho jako čističe oken? Co bychom udělali s vegetací a stromy v okolí cest, které by vrhaly na panely stín? Jiní vědci se ptají, jak by si šestiúhelníky poradily se sněhovými bouřemi či zemětřesením. Samotná oprava cesty by nejspíš trvala déle než opětovné zalití asfaltem. Kritici solárních cest se také domnívají, že mokré vozovky nebo cesty ozářené ostrým sluncem by musely vytvářet nebezpečné odlesky při řízení.
Možných zádrhelů našli různí odborníci ještě celou řadu. Uvidíme, jestli se Brusawovým podaří tyto problémy vyřešit a dovést celý projekt do zdárného konce. Kdo ví, jak budou silnice a chodníky vypadat za několik let.
Zdroj fotografií: http://www.solarroadways.com
