Solární elektřina bude do roku 2025 levnější než proud z Temelína
Ceny solárních elektráren klesnou v příštím desetiletí o třetinu a do půlky století budou ještě dále zlevňovat. Solární energetika by se proto do r. 2025 měla stát nejlevnějším zdrojem energie na světě. Prorokují to energetičtí experti z německého think tanku Agora. Nepřihřívají si trochu jen vlastní solární polívčičku?
Dlouhodobé prognózy jsou ošemetná záležitost. Do věštění budoucnosti se letos pustili odborníci z institutu Agora. Co viděli ve své křišťálové kouli?
- Do roku 2025 by měla cena elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě klesnout na 40 až 60 euro za megawatthodinu (přibližně na 1-1,5 Kč/kWh).
- Solární energetika tak porazí zdroje jako uhlí nebo atom, neboť podle zmíněné studie elektřina z nových uhelných a plynových elektráren stojí již dnes mezi 50 až 100 euro za megawatthodinu a z nových jaderných elektráren přes 110 euro.
Studie obsahuje také modelový příklad pro Českou republiku. Z výsledků vyplývá, že by solární energetika mohla konkurovat jaderným elektrárnám již po roce 2025, tedy ve stejné době, kdy se pravděpodobně začne s výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
Nejlevnější elektřinu ze slunce vyrobí mimoevropské země
Již dnes nabízí velké solární parky v Dubaji elektřinu za 50 euro za megawatthodinu, ve Spojených arabských emirátech za 60 euro/MWh nebo v Brazílii za 70 euro/MWh - což je o třetinu levnější než plynové elektrárny (90 euro/MWh).
Světlé zítřky čekají logicky hlavně na země, kam během roku dopadne nejvíce slunečních paprsků. V Indii, na Blízkém východě nebo v severní Africe může v budoucnu podle autorů studie klesnout cena elektřiny z fotovoltaických elektráren na 16-37 euro za megawatthodinu.
Co může ohrozit solární happy end?
Němečtí experti upozorňují, že solární pohádka se odehraje jen za předpokladu, že se podaří udržet stabilní rámec dalšího rozvoje solárního průmyslu.
Naopak kombinace špatné regulace a rizikového prostředí odrážejícího se ve vysokých úrocích může zvýšit cenu fotovoltaických projektů až o 50 %. Dr. Patrick Graichen, ředitel Agora, při zveřejnění studie na toto téma uvedl: „Příznivé podmínky financování a stabilní právní mantinely jsou životně důležité podmínky pro dosažení levné a čisté solární energie. Je na politicích, aby vytvářeli vhodné podmínky a udržovali je.“
V současné situaci se drží úrokové sazby téměř u dna, což podporuje různé investiční projekty včetně instalací solárních elektráren, které jsou většinou financovány z úvěrů. Nárůst úroků v ekonomice by mohl solární boom zbrzdit kvůli vyšší pořizovací ceně. Jinými slovy, odborníci z Agory chtějí, aby možné zhoršení návratnosti zachránilo navýšení státních dotací.
Na levnou solární elektřinu chtějí vsadit i ropní šejkové
Před pár dny mnohé překvapilo vyjádření ropného ministra Saudské Arábie, Alí Al Najmího. Na pařížské konferenci o změně klimatu prohlásil, že Saudové se připravují na dobu, kdy nebudou potřebovat fosilní paliva. Přitom právě tryskající ropné vrty dnes tvoří základní kameny saudskoarabské ekonomiky.
Al Najmí řekl: „Zatím netuším, jestli se od fosilních paliv odpoutají v roce 2040, 2050 nebo později, ale doufá, že v budoucnu bude Saudská Arábie místo ropy vyvážet gigawatty elektrické energie získané ze solárních panelů. Věřím, že solární energie bude v dohledné době přinášet vyšší zisky než těžba černého zlata.“
