Otec elektrodynamiky Ampère psal vzorce i na odpadkové koše
Francouzský fyzik zažil vrchol éry osvícenství, pád Bastily i krvavou lázeň, ve které se utopila Francouzská revoluce. Jeho otce sťali gilotinou, a věda pak mladému Ampérovi pomáhala, aby se dostal z depresí. Později vynalezl mnoho měřících technik i galvanometr, který měří hodnoty elektrického napětí a proudu a poprvé odhalil působení severního a jižního magnetického pólu.
André-Marie Ampère se narodil do rodiny bohatého obchodníka, který podporoval revoluční snahy Francouzů, ale smetl ho jakobínský převrat a následující vlna teroru v roce 1793. Ampérův otec byl označen za aristokrata, a proto přišel o hlavu pod gilotinou. Osmnáctiletého Ampèra to hluboce zasáhlo. Rok prakticky s nikým nemluvil, bez hnutí seděl a koukal nebo rozděloval kupu písku na dvě stejné hromádky.
André-Marie Ampère (1775 - 1836)
Francouz, který je autorem některých elektromagnetických zákonů (Ampérův zákon, Ampérovo pravidlo). Polem jeho působnosti byla nejen fyzika, ale i psychologie nebo botanika. Byla po něm pojmenována jednotka elektrického proudu ampér.
Matematika ho vyléčila z psychického traumatu
Z letargie ho dostala až četba knih z oblasti matematiky, fyziky, botaniky i dalších věd. Ampèrovo bádání na poli elektrodynamiky ale odstartoval až později nevysvětlitelný jev při experimentu Hanse Oersteda. Do té doby lidé nehledali žádný vztah mezi elektrickými a magnetickými silami. Oersted tehdy nedokázal pochopit, proč se při pokusu vychýlila magnetka kompasu v blízkosti elektrického vodiče nejdřív do jednoho pak do opačnému směru.
Bezradný Oersted svůj objev publikoval, aniž by se podařilo vysvětlit, co se vlastně stalo. Ampére později přišel s myšlenkou, že právě elektrický proud je schopen vyvolat magnetické účinky. Poprvé odkryl zákony vzájemného působení dvou vodičů s elektrickými náboji. Vodiče se souhlasnými náboji se odpuzují, zatímco vodiče s kladným a záporným nábojem se přitahují.
Země jako jeden velký magnet
Ampère dále zkoumal magnetické vlastnosti elektřiny a vymyslel tzv. pravidlo pravé ruky, později známé jako Ampérovo pravidlo. Když chytneme vodič do pravé ruky tak, že palec ukazuje směr elektrického proudu, ostatní prsty pak ukazují orientaci magnetických indukčních čar. Ampère také popsal Zemi jako velkou cívku, jejíž nitrem protéká elektrický proud, a ten má pak na svědomí vytvoření magnetického pole Zeměkoule. Přišel tak na kloub severnímu a jižnímu magnetickému pólu naší planety.
Popeláři nevědomě zabránili vědeckému pokroku
Do finančních potíží se francouzský vědec dostával kvůli tomu, že často investoval velké částky do nákupu laboratorních přístrojů za vlastní peníze. Na univerzitě, kde vyučoval, měl Ampère pověst roztržitého a bláznivého profesora, který se snadno nechal unést proudem svých vlastních myšlenek bez ohledu na to, co se kolem něj právě děje. Když se prý jednou ponořil do přemýšlení o složitém matematickém problému, začal si v zápalu myšlenek čmárat pomocné vzorce křídou na odpadkový koš. Jakmile mu zasvítila očička a dobral se konečně k překvapivému zjištění, přijeli popeláři a koš i výpočty si odvezli.
