Vše o elektřině

Michael Faraday: Bez znalosti matematiky se stal geniálním fyzikem

Britský vynálezce a experimentátor objevil elektromagnetickou indukci, sloučeninu benzen i princip moderní klimatizace. Přestože neměl pořádné vzdělání v matematice, v mládí koktal a pocházel z velmi chudé rodiny. Zajímala ho pouze věda, o slávu nestál. Dokonce odmítnul nejvyšší britské ocenění, nechat se od královny pasovat na rytíře. Zemřel 25. srpna 1867, tedy před 147 lety.

Michael Faraday: Bez znalosti matematiky se stal geniálním fyzikem

Faraday se narodil v Anglii 18. století, kterou svazovaly téměř nepropustné hranice sociálních tříd. Kvůli chudým poměrům jeho rodiny se mu dostalo pouze základního vzdělání ve farní škole. Ve 13 letech ho přijali jako vazače knih v londýnském knihkupectví. Mladý Michael přes den vázal tlusté bichle a po nocích četl odborné knihy a vědecké texty. Ve svazku Encyklopedie Britannicy mu doslova učaroval článek o elektřině.

Začínal jako „uklízečka“ v laboratoři

Majitel knihkupectví pak zvídavému pomocníkovi kupoval lístky na přednášky tehdy slavného anglického chemika, Sira Davyho. Michael všechny své poznámky z Davyho přednášek svázal do knihy, kterou chemikovi poslal jako dárek a zároveň ho požádal o místo asistenta v laboratoři. Davy souhlasil, i když nejdříve nechal Faradaye pouze čistit zkumavky a leštit přístroje. Postupně se ale bystrý Michael vypracoval na Davyho asistenta.

Nakonec také pravidelně pořádal veřejné přednášky z fyziky, chemie či filozofie. Předváděl zde také pokusy pro pobavení diváků ze všech vrstev, proto se hodilo, že dokázal o složitých vědeckých jevech mluvit jednoduše a spatra. Nemučil své posluchače žádnými matematickými vzorci, protože je ani sám neznal.

Neprávem ho obvinili z kradení cizích myšlenek

Davy a další britský vědec Wollastone se neúspěšně pokoušeli vyvinout elektrický motor. Faraday se marných pokusů obou vědců samozřejmě účastnil. Jenže když oni své snažení dávno vzdali, jejich asistent se ale rozhodl pokračovat sám. Podařilo se mu rozpohybovat rtuťové tělísko s magnetem pomocí elektrického proudu. Vlastně objevil elektromagnetickou rotaci, která později stála u zrodu elektromotoru.

Svůj objev hned publikoval, ale Davy ani Wollastone z toho moc nadšení nebyli. Wollastone považoval myšlenku za svoji a Davy pak na veřejnosti označil Faradaye za plagiátora. Od té doby se vědecká obec na mladého fyzika dívala přes prsty.

Faraday dokázal, že elektřina je jenom jedna

Nespravedlivě očerněný badatel ve svých experimentech ale nepřestal. V roce 1831 popsal fyzikální jev elektromagnetické indukce odhalující vzájemný vliv mezi magnetickými a elektrickými silami. Proměnlivé magnetické pole dokáže v uzavřeném elektrickém obvodu vytvářet (indukovat) elektrický proud.

Kromě toho Faraday vymyslel, jak zkapalnit plyny, popsal základní myšlenku pro vynález klimatizace, formuloval zákony elektrolýzy, objevil organickou sloučeninu benzen, udělal první krůčky v oblasti nanovědy a dokázal, že elektřina je jenom jedna.

V jeho době se totiž věřilo, že existuje více druhů elektřiny; statická, živočišná, magnetická, voltaická i termoelektřina. Svými pokusy ale britský vynálezce ostatní badatele přesvědčil, že jde jen o více pojmenování pro jedinečnou elektrickou energii.

Odmítl titul rytíře i pomoc s vývojem zbraní pro válku na Krymu

Celý svůj život i přes oslavované vědecké úspěchy zůstal Michael Faraday velmi skromný. Odmítnul několik prezidentských nominací do uznávaných vědeckých společností a přišlo mu nepatřičné, aby ho za jeho zásluhy na poli vědy povýšili do stavu rytířského.

Z morálních důvodu také odmítl účastnit se vývoje chemických zbraní pro válku na Krymu, která probíhala mezi lety 1853 až 1856. Žádala ho o to tehdy britská vláda, která spolu s Francouzi, Egypťany a Osmany válčila proti Rusům o nadvládu nad Krymským poloostrovem.

Nad jeho vědeckými poznámkami by se učitelé potrhali smíchy

Nízký původ a nedostatečná školní výuka zavinily, že Faraday neovládal dobře svůj mateřský jazyk. Ve svých poznámkách i vědeckých textech dělal spoustu gramatických i pravopisných chyb. Navíc mnoho svých poznatků formuloval bez použití matematických vzorců, což by působilo problémy zejména v moderní fyzice, kde fyzikální zákony bez vzorců neobstojí.

Naštěstí Faraday měl pozorného žáka, který dokázal myšlenky svého učitele později přetavit do jazyka matematiky. Šlo o dalšího slavného fyzika, Jamese Maxwella, který vyvinul například metodu pro zachycení první barevné fotografie na světě.