Energie zdarma už brzo nebude sci-fi, tvrdí český propagátor nanotechnologií
Dodavatelé elektřiny i distributoři se musí změnit, jinak skončí v propadlišti dějin. Energii si totiž v blízké budoucnosti každý vyrobí u sebe doma prakticky zadarmo. Skončí i klasické obchodní řetězce, protože téměř všechno si člověk vytiskne v domácí 3D tiskárně podle návrhu staženého z internetu. Proč zakrátko možná přepíšeme všechny učebnice ekonomie a politologie, nám vyprávěl Jiří Kůs.
Navazujeme na první část rozhovoru na pokračování, který rozkrývá budoucnost, kterou nám přinese překotný technologický rozvoj, jež bývá označován jako Třetí průmyslová revoluce. Podle tohoto konceptu budou brzo patřit současní dodavatelé elektřiny, politické strany i podniky do starého železa. Co pravděpodobně přijde místo nich, nám prozradil technik kovaný také v sociologii a psychologii Jiří Kůs.
Jak můžeme šanci, kterou nám dává Třetí průmyslová revoluce, nejlépe využít?
Těžko říct kdy, jestli přijde za 10 nebo 20 let, ale brzo nám budou k ničemu obrovské elektrárny, když si energii vyrobí každý sám doma. Sice stále budete mít počáteční náklady, např. na nákup solárních panelů, ale už bude jedno, jestli vyrobíte 10 kWh nebo 50 kWh denně.
Potom můžeme přepsat učebnice ekonomie, ze kterých se dnes studenti učí na vysokých školách?
Možná. Když budete mít doma 3D tiskárnu, sice to na začátku bude něco stát, ale pak už nemusíte pro mnoho věcí vůbec do obchodu. Prakticky tím vymažete mezní náklady výroby.
Chcete třeba novou propisku? Jednoduše si stáhnete program s jejím návrhem a vytisknete si ji doma na 3D tiskárně. Za každý kus zaplatíte pouze náklady na materiál. Odpadá obchodní marže distributora a náklady na dopravu.
V nové době nemáme po ruce jen digitalizované informace, ale digitalizuje se všechno, tedy i věci. Z věcí se stávají soubory, které volně cestují po síti. Mezní náklady, tedy zjednodušeně další dodatečné náklady při výrobě většího počtu kusů, které hrají důležitou roli při masové výrobě, se při použití 3D tisku blíží k nule. Zmizí ale nejen sériová výroba, ale i kapitalismus jak ho známe. Namísto prodeje v obchodních řetězcích bude vše probíhat peer to peer, tedy mezi formou sdílení dvěma lidmi.
Přinese nová doba i nové myšlení lidí?
Život v síti, změna energetiky a internet věcí přinášejí svět, kde lidé řeší úplně jiná témata než dříve. Rozdělení na pravici a levici už je vyčpělé. Tyhle nálepky už ztratily obsah. Spíš budeme hledat rozumnou míru kontroly a regulace životu v síti.
Anketa
Znamená to, že politické strany jako u nás Piráti jsou nositeli myšlenek 3. průmyslové revoluce?
Je možné, že Pirátská strana bude typem politické strany budoucnosti. Jeremy Rifkin říká, že informace chce být svobodná. Právě to se může stát základním politickým tématem.
Přijdou s novou dobou i nové hrozby a rizika, která dnes ještě neznáme?
Strach z neznámého je psychologický mechanismus, který nám pomohl při evoluci. Kdybychom ho neměli, lidstvo by asi už dávno zahynulo. Hrnou se na nás sice stále nové a nové vynálezy, ale lidé pořád zůstávají lidmi. Co můžeme využít k prospěchu všech, může také nějaký lump použít proti vám.
Jaké změny čekají energetiku u nás?
Po Třetí průmyslové revoluci bude energie veřejným statkem. Distributoři i dodavatelé elektřiny se buď přetransformují z prodejců energie na poskytovatele služeb, kteří se budou starat o vaše připojení do chytré energetické sítě, anebo zaniknou. Prodej elektřiny jako komodity ztratí smysl, protože cena elektřiny bude téměř nulová.
Při spotřebě elektřiny se lidé více naladí na přírodní rytmus biosféry. Kvůli energii z obnovitelných zdrojů budeme odebírat spíš ve dne a méně v noci. Spuštění myčky či pračky nebudeme odkládat do nočních hodin.
Ale klidně může přijít něco hodně neočekávaného. Možná místo solární energie najdeme nové neznámé zdroje. Naučíme se lépe využívat kinetickou energii a podobně.
K jakým otřesům dojde v pracovním životě lidí?
S boomem 3D tiskáren a automatizace se nabízí otázka, co budou vlastně lidé dělat? Podle Rifkina se hodně přesunou do sociální oblasti, kde člověk potřebuje člověka, třeba péče o staré lidi a další. Možná práce přestane být tématem a lidé budou dostávat nějaký základní plat, aby fungovali, aniž by pracovali.
To pomalu zní, jako bychom v budoucnu mohli zrušit peníze.
Jistě, ale v době, kdy fungovalo otrokářství, si málokdo dokázal představit společnost bez otroků. Stejně tak si teď nedokážeme představit, jak by to vypadalo, kdyby práce už nebyla pro lidi nezbytností.
Práce ale neskončí hned, zažijeme dobu přechodu. Naši obživu nezajistí jedna stálá práce, ale mozaika různých činností, které budeme vykonávat v pracovní době, kterou si sami rozvrhneme. Ale kdo ví, dnes už se naše schopnosti predikce ocitly za druhou stranou šachovnice.
Co to znamená, že jsme za druhou stranou šachovnice?
Neznáte příběh, jak vznikly šachy? Když jeden indický učenec vymyslel v dávných dobách hru šachy, panovník se ho tehdy zeptal, jakou si žádá za tu skvělou hru odměnu. Muž si přál jednou zrnko pšenice na první políčko herní desky, dvě zrnka na druhé, čtyři na třetí a pořád se to násobilo dvěma. Jenže za polovinou šachovnice se dostali na číslo, pro něž už neznali název, ani si to množství nedokázali představit.
Podobně funguje Moorův zákon, tak nás miniaturizace elektroniky a překotný vývoj technologií už dostaly za druhou polovinu šachovnice, aniž bychom si to uvědomovali. Naše zkušenosti patří do první poloviny šachovnice, takže zkrátka nevíme, co bude dál a neumíme to ani s jistou dávkou pravděpodobnosti predikovat.
