7 faktů, které potřebujete vědět o Energetickém zákonu
Energetický zákon je základní právní předpis, který upravuje odvětví energetiky. V platnosti je již téměř dvacet let, a proto musel projít několika úpravami, jež reagovaly na změnu energetického prostředí. Shrnuli jsme pro vás 7 faktů, které potřebujete vědět o Energetickém zákonu.
1. Energetický zákon byl schválen v roce 2000
Energetický zákon č. 458/2000 Sb. byl Parlamentem České republiky schválen 28. listopadu 2000. Právní účinnost nabyl 1. ledna 2001. Energetický zákon nahradil původní zákon č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Základním předmětem Energetického zákona je úprava podmínek podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích – elektroenergetice, plynárenství a teplárenství.
2. Energetický zákon definuje jednotlivé účastníky trhu
Energetický zákon upravuje také práva a povinnosti fyzických a právnických osob spojených s energetickým odvětvím. V tomto oboru lze podnikat pouze na základě licence, kterou uděluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Zároveň musí všechny subjekty dodržovat podmínky stanovené Energetickým zákonem. Jednotliví účastníci trhu jsou taxativně vymezeni, jiné subjekty nemají právo na něm působit.
Zmiňovaná povinnost vlastnit licenci se nevztahuje na zákazníka, pouze na podnikající subjekty. Výjimku tvoří specifické situace, kdy je nutné být držitelem licence, i když v praxi o podnikání jít nemusí – typickým příkladem jsou solární elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 kW. Ty mohou sloužit pro vlastní spotřebu zákazníka, nicméně ten musí v takovém případě vlastnit licenci.
3. Energetický zákon musí být v souladu s evropskou legislativou
Oblasti energetiky se věnuje rovněž legislativa Evropské unie. Do Energetického zákonu jsou tak implementovány právní předpisy EU, které se této sféry týkají. Velmi známé jsou tzv. liberalizační balíčky nebo směrnice o využívání energie z obnovitelných zdrojů. V blízké budoucnosti bude Energetický zákon implementovat například směrnice o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Mezi hlavní cíle EU v energetice pro následující dekádu patří snížení emisí skleníkových plynů, modernizace energetické infrastruktury nebo snížení závislosti EU na dovozu energie z politicky nestabilních oblastí.
4. Zákon reaguje na změny v energetice prostřednictvím novel
Od roku 2000, kdy byl Energetický zákon schválen, se toho v tomto odvětví změnilo hodně. Adekvátně tomu je nutné upravovat platnou legislativu. Děje se tak prostřednictvím novel, tedy právních předpisů, které ten původní v nějakém smyslu mění či doplňují. Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) byl Energetický zákon novelizován celkem osmadvacetkrát. Zákon se tak stal poměrně nepřehledným. MPO proto letos vložilo do připomínkového řízení věcný záměr nového zákona. Do poloviny roku 2021 by na něj měl navázat návrh nového zákona.
5. Poslední novela zákona míří na energetické šmejdy
Poslední připravovaná novela Energetického zákona řeší mimo jiné nekalé praktiky některých podnikatelských subjektů. Změna legislativy by měla výrazně posilovat ochranu spotřebitele. Zákazníkovi umožní například výpověď smlouvy bez sankcí při uzavření distančním způsobem či mimo obchodní prostory. Dalším opatřením, které chrání spotřebitele, by mělo být omezení automatického prodlužování smluv nebo stanovení jejich maximální délky při uzavírání na dobu určitou na 36 měsíců. Přečtěte si více informací o tom, co má přinést chystaná novela zákona.
6. Změny zákona mají řešit i otázku zprostředkovatelů
Dalším tématem, na které se plánovaná novela zákona zaměřuje, jsou zprostředkovatelé služeb. Někteří z nich na energetickém trhu způsobují řadu problémů, ale zároveň je těžké je nějakým způsobem regulovat, protože se na ně nevztahuje povinnost vlastnit licenci. Podle chystané novely budou zprostředkovatelé muset splnit podmínku praxe, vzdělání a bezúhonnosti. ERÚ bude také nově vést registr zprostředkovatelů. Kritici však namítají, že tato změna bude sloužit jen jako administrativní krok, protože zprostředkovatelé budou registrováni, nikoliv licencováni.
7. Plánovanou novelu zákona brzdí koronavirus
Poslední novela zákona byla schválena již v březnu tohoto roku. Ve stejnou dobu naplno vypukla pandemie koronaviru, což je jeden z hlavních důvodů, proč se neustále odkládalo první čtení novely. Plánované nabytí její účinnosti, ke kterému mělo dojít 1. 1. 2021, se tak s největší pravděpodobností nestihne. Zpravodaj novely v Poslanecké sněmovně Patrik Nacher již dříve upozorňoval na to, že aby byl tento termín dodržen, muselo by k prvnímu čtení dojít během letošního července. Doposud k němu ale nedošlo, podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ze začátku října se sněmovna bude novelou zabývat v nejbližších týdnech. Jako reálný termín, kdy by novela mohla vejít v platnost, se tak jeví červenec roku 2021.
