Energetická chudoba je realitou, vláda nesmí zavírat oči, varují odboráři
Počet lidí v energetické chudobě se může v Česku výrazně zvýšit. Odboráři přitom varují, že vláda nemá ponětí, jak energetická transformace zasáhne české občany.
Zavírání uhelných elektráren, v některých evropských zemích také jaderných elektráren. A růst cen emisních povolenek, které mají vliv na výrobu elektřiny nejen z uhelných, ale také plynových elektráren.
To vše ovlivňuje ceny elektřiny, ale také plynu – obě tyto komodity prudce zdražují, což se také projevuje v nabídkách dodavatelů. Lidé si tak tento rok na elektřině a plynu průměrně připlatí o desetinu. Hlavní vlna zdražování domácnosti přitom ještě čeká.
V souvislosti s tím se stále více dostává do popředí téma energetické chudoby, kdy stále více domácností nemá dostatek peněz k tomu, aby si například pohodlně vytápěly svůj příbytek či si zajistily plně energetické potřeby, které potřebují.
Dodavatelé zdražují. Ušetřit můžete průměrně 3000 Kč srovnáním cen energií
Odboráři: Vláda nemá ponětí
V Česku sice energetickou chudobou podle statistik Eurostatu trpí jen přibližně 3 % obyvatel, v tomto roce ale jejich počet s velkou pravděpodobností poroste. Nejhorší situace je v Bulharsku, kde energetickou chudobou trpí přibližně 30 % lidí. V celé EU je ohroženo mezi 50 až 125 milionů lidí. Téma energetické chudoby se proto znovu dostává do popředí a začínají se jím zabývat i odboráři.
Například Evropská konfederace odborných svazů (ETUC), která varuje, že opatření Evropské komise můžou vést k prohloubení problémů výrazně zasáhnou i pracovní místa.
„Myslím si, že je to velmi vážný problém, kterému se ČR zatím vůbec nevěnuje, i když o tom EK píše již od roku 2019. Problém budou jak stále vyšší ceny energií, tak jde také o hrozbu nedostatečnosti elektrické energie, ale i plynu. Je to problém, který musí řešit vláda,“ uvádí Josef Středula, viceprezident ETUC a šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.
Evropská komise podle něj navíc zcela přehlíží energetický mix nebo celkovou ekonomickou úroveň v jednotlivých zemích. „Je možné, že kvůli energetické politice nebude elektřina dostupná 24 hodin denně, ale bude i na příděl,“ varuje Středula, podle kterého je tragické, že se česká vláda na jedné straně zavázala ke snižování emisí na druhé straně, ale nevydala žádný podrobný dokument, jak nutná opatření zasáhnou českou ekonomiku, a především české občany.
Český statistický úřad nemá zatím stanovenou metodiku pro měření energetické chudoby. „Pojmem "energetická chudoba" se oficiální energetické statistiky nezabývají, resp. žádný ukazatel energetické chudoby ČSÚ nepočítá ani jej nereportuje např. Eurostatu,“ uvedl pro server Elektřina.cz Jan Cieslar, tiskový mluvčí Českého statistického úřadu.
Zatím jen pokračování kotlíkových dotací
Komplexní řešení na zdražující energií vláda nemá. Ministerstvo životního prostředí chce alespoň pokračovat v podpoře výměny starších kotlů. Domácnosti by s novými účinnějšími kotli měli ušetřit na vytápění. V příštím roce v září totiž dojde k zákazů starších kotlů, které nesplňují alespoň 3. emisní třídu.
Domácnosti s nižšími příjmy budou moci získat až 95 % dotaci na výměnu starších kotlů. „Rozhodli jsme se využít ještě poslední rok před zákazem provozu starých kotlů, který je v zákoně už od roku 2012, domácnosti tedy měly 10 let na výměnu svých starých kotlů, a umožnit tak výměnu starého kotle s dotací od státu. U Evropské komise se nám podařilo vyjednat finanční prostředky, které můžeme do pokračování kotlíkových dotací investovat,“ uvedl dříve ministr životního prostředí Richard Brabec.
