Výhřevnost zemního plynu: Jak si vede ve srovnání s ostatními palivy?
Věděli jste, že zemní plyn patří k palivům s vysokou výhřevností? A že lépe si z běžných paliv vedou už jen propan, benzín nebo nafta? Takové znalosti se vám budou hodit vždycky, když potřebujete paliva vzájemně porovnat třeba při rozhodování, čím topit nebo ohřívat vodu. Cena totiž zdaleka nemusí být nejdůležitější.
Výhřevnost patří mezi základní vlastnosti každého paliva. Říká, kolik energie se uvolní při úplném spálení určitého objemu či hmotnosti daného paliva. U pevných paliv se obvykle pracuje s kilogramem, ale třeba právě u zemního plynu se nejčastěji setkáte s metrem krychlovým. Reálnou výhřevnost paliva ale oproti tabulkovým číslům ovlivňuje celá řada dalších faktorů, kam patří zdroj paliva, vlhkost, tlak nebo teplota. Obecně je možné říct, že čím vyšší výhřevnost, tím nižší je spotřeba paliva na vydanou jednotku energie.
Jak souvisí spalné teplo zemního plynu s výhřevností?
Na faktuře za plyn se už dnes s údajem o výhřevnosti jen tak nesetkáte. Od legislativních změn v roce 2001 se v souvislosti se zemním plynem používá pro potřeby účtování prakticky výhradně tzv. spalné teplo. Oba pojmy však spolu úzce souvisí. Při určení výhřevnosti se nepočítá s teplem vodních par obsaženým ve spalinách. Spalné teplo oproti tomu zahrnuje také energii vody, která se spalováním uvolňuje. Zemní plyn je od té doby spotřebitelům účtován nikoli jednoduše za dodaný objem, jako tomu bylo dříve, ale nově za energii (v kWh) obsaženou v tomto dodaném objemu plynu. Je dobré vědět, že hodnota spalného tepla bude logicky vyšší než údaj o výhřevnosti.
Proč neplatí za zemní plyn všichni stejně? Rozhoduje, kolik energie dostanete
Pokud se ptáte, proč platíte za plyn jinou cenu než soused ve vedlejší obci, odpověď je jednoduchá, na druhé straně ne vše si můžete sami ověřit a vypočítat. Výhřevnost zemního plynu, který proudí trubkami právě k vašemu kotli, určuje celá množina vlivů. V prvé řadě rozhoduje konkrétní ložisko, odkud plyn pochází. Zemní plyn je složen zejména z hořlavého methanu, kterému vděčí za svoji výhřevnost.
Jeho obsah, stejně tak jako zastoupení dalších příměsí (např. propanu), však kolísá v závislosti na geografické poloze naleziště. Z toho pak vyplývají také rozdíly ve výhřevnosti. K nejvýhřevnějším patří alžírský zemní plyn s hodnotou spalného tepla 42 MJ/m3. K nám však proudí především zemní plyn z Ruska (38,2 MJ/m3), ale třeba také o něco výhřevnější plyn z Norska (39,9 MJ/m3). Rozdílná energie, kterou spalováním získáte, se pak mírně projeví jak v ceně, tak ve spotřebě.
Jakost dodávaného plynu se průběžně kontroluje. Množství energie, které spalováním plynu získáte, také souvisí s nadmořskou výškou, ve které se odběrné místo nachází. Tlak vzduchu totiž s rostoucí nadmořskou výškou klesá, což má vliv na objem dodaného zemního plynu.
Čím topit a ohřívat vodu? Porovnejte jednotlivá paliva, ale zaměřte se i na kotel
Zemní plyn patří mezi paliva s velkou výhřevností (v průměru cca 34 MJ/m3) a nízkým dopadem na životní prostředí. Plynové kotle navíc nabízejí vysoký uživatelský komfort. Když pominete paliva používaná především v dopravě, pro účely vytápění může vyšší výhřevnost nabídnout už jen propan (88 MJ/m3, resp. 46 MJ/kg), který ale v oblastech s plynofikací nedává ekonomický smysl.
Neporovnávejte jen výhřevnost paliv
Proč se tedy tolik domácností stále namáhá s nošením uhlí (hnědé cca 17 MJ/kg) a štípáním dříví (14 MJ/kg)? Tato tradiční paliva mají sice nižší výhřevnost, vzhledem k poměrně snadné dostupnosti si ale dlouhodobě udržují také nižší cenu. U starých kotlů je však třeba brát do úvahy také jejich účinnost, která se často pohybuje okolo pouhých 60 %. Značná část tepla tedy odchází bez užitku komínem se spalinami. Moderní kondenzační plynový kotel však dosahuje účinnosti přes 95 %, a sice dražší palivo tak dokáže zužitkovat na maximum.
|
Porovnání výhřevnosti paliv (průměrné orientační hodnoty) |
||
|
Zemní plyn |
33,5 |
MJ/m3 |
|
Propan |
87,9 / 46,4 |
MJ/m3 / MJ/kg |
|
Palivové dřevo |
14,6 |
MJ/kg |
|
Hnědé uhlí (Most) |
17,2 |
MJ/kg |
|
Černé uhlí (Ostrava) |
29,2 |
MJ/kg |
|
Koks |
27,5 |
MJ/kg |
|
Benzín |
43,6 |
MJ/kg |
Zdroj: tzb-info.cz, wikipedia.org
