Uhelné elektrárny v ČR napáchají škody za 51 miliard ročně, tvrdí studie
Dotují Češi ze svých peněženek více výrobu energie z uhlí nebo z obnovitelných zdrojů (OZE)? Studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy se pokusila vyčíslit celkové náklady na znečištění způsobené provozem 17 českých uhelných elektráren. Výsledné číslo o 6 miliard převýšilo celkové výdaje na letošní podporu obnovitelných zdrojů u nás.
Externality představují vnější efekty z výroby nebo spotřeby (případně i jiné činnosti), které jsou nedobrovolně přenášeny na jiné subjekty. Tedy užitek (pozitivní externalita) nebo škoda (negativní externalita) dopadá na někoho jiného než přímo na výrobce nebo spotřebitele daného produktu. Zároveň výrobce či spotřebitel není za produkci externality nijak odměňován (u pozitivní) nebo sankciován (u negativní). Příkladem negativní externality je třeba znečištění ovzduší továrnou nebo hlučný soused. Za pozitivní externalitu můžeme považovat např. nepatentovaný vynález.Externalita
Zatímco náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů se projevují ve zvýšených cenách elektřiny pro domácnosti spolu s podporou ze státní pokladny, u uhelných elektráren vznikají skryté náklady vlivem znečištění. Spotřebitel je neplatí přímo na svém účtu za elektřinu, ale projeví se pak ve zhoršeném zdraví obyvatel, ztrátě zemědělské produkce či biodiverzity, korozi materiálů a změnách klimatu.
Tyto vedlejší účinky určité činnosti nazývají ekonomové negativní externality. Autoři studie se pokusili vyčíslit právě negativní externality při provozu 17 českých uhelných elektráren. Jak se dostali k vysokému číslu 51 miliard Kč za rok?
Největší škody zanechají uhelné elektrárny na lidském zdraví
Ve výzkumných projektech podobného charakteru se využívá metodika ExternE (Externality výroby energie), která se snaží kvantifikovat negativní dopady emisí znečišťujících látek z elektrárenských procesů. Výroba energie totiž může poškozovat lesy, snižovat výnosy zemědělských plodin, ničit materiály budov anebo také přímo poškozovat zdraví lidí. Vědci Univerzity Karlovy touto metodu došli k závratné částce 51 miliard korun ročně.
Roční externí náklady pro stávající zdroje v důsledku výroby elektřiny a tepla (v mil. Kč, ceny 2011)
Zdroj: Melichar, J. – Máca, V. – Ščasný, M.: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice (2012)
Největší podíl měly škody napáchané na lidském zdraví (úmrtnost a nemocnost). Tvořily 60 až 79 % celkových externích nákladů. Pak následovaly náklady způsobené změnou klimatu, které se pohybovaly mezi 11 až 30 % z celkem vyčíslených ztrát. Na výslednou sumu 51 miliard se dá nahlížet jako skrytou dotaci pro výrobu elektřiny z uhlí.
Obnovitelné zdroje nás v roce 2014 stály o 6 miliard méně
Náklady na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyšly v roce 2014 Čechy na 45 miliard korun. Daňoví poplatníci na ně přispěli přes státní rozpočet částkou 15,7 miliard. Druhou část, tedy něco přes 29 miliard Kč, zaplatili odběratelé elektřiny na svých účtech za energii. V roce 2013 podpora pro OZE stála celkem 44 miliard. Ze státního rozpočtu se přisypalo 11,6 miliard a odběratelé přidali více než 30 miliard Kč.
Pokud bychom vzali výsledky studie „Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice“ za bernou minci, v roce 2014 byla podpora výroby energie z uhelných elektráren v ČR o 6 miliard dražší než finance věnované na podporu obnovitelných zdrojů.
Nicméně, uhelné elektrárny v ČR zvládnou vyrobit mnohem více elektrické energie než obnovitelné zdroje. Dle aktuálně dostupných dat za rok 2013 dokázaly uhelné elektrárny vyprudokovat přes 47 % celkem vyrobené elektřiny, zatímco obnovitelné zdroje (bimoasa, bioplyn, solární a větrné elektrárny) se podílely na výrobě 7 %.
