Vše o elektřině

Boříme solární mýty! Odhalte fámy a polopravdy, které kolují o fotovoltaice

Fotovoltaická elektrárna stojí statisíce, návratnost vynaložené investice je nejistá a panely na střeše přinášejí majiteli spoustu starostí. Je to pravda? V dalším ze série příspěvků o solární energii se zaměříme na mýty, které o solární energii kolují, a tak jí, často neopodstatněně, kazí reputaci. Podívejte se s námi na pětici těch nejčastějších.

Boříme solární mýty! Odhalte fámy a polopravdy, které kolují o fotovoltaice

• 1. MÝTUS: NÁVRATNOST INVESTICE DO FOTOVOLTAIKY JE NEJISTÁ

Částečná energetická soběstačnost a další přednosti, které domácí fotovoltaická elektrárna skýtá, vás sice lákají, jenže jste slyšeli, že instalace systému stojí statisíce a vynaložená investice se vám ani nemusí vrátit. Je to tak?

Pravdou je, že fotovoltaická elektrárna skutečně nestojí pár korun, ovšem její cena není tak vysoká, jak si mnozí představují. Celková investice do pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny se u společnosti PREměření pohybuje v rozmezí 32 000 až 44 000 korun bez DPH na 1 kWp instalovaného výkonu (kilowatt peak = kilowatt špičkového výkonu).

To znamená, že za elektrárnu o výkonu 2,5 kWp, jejíž plocha se pohybuje okolo 25 m², majitel zaplatí okolo 150 000 korun. Každý instalovaný kWp je schopen ročně vyrobit až 1 000 kWh, přičemž roční spotřeba elektřiny průměrné domácnosti se pohybuje okolo 2 500 kWh.

Pokud jde o návratnost investice, odborníci i stávající majitelé solárních elektráren potvrzují, že vynaložená částka se díky sníženým výdajům na čerpání elektřiny ze sítě vrátí zpravidla během 10 až 15 let. Po uplynutí této doby pak solární panely, jejichž životnost přesahuje i 30 let, přinášejí už jen úsporu.

Vstupní investici navíc může snížit státní dotace z programu Nová zelená úsporám. Státní příspěvek je určen pro fyzické osoby, tedy majitele rodinných domů, a jeho maximální výše činí 100 000 korun.

2. MÝTUS: SOLÁRNÍ PANELY VYŽADUJÍ NEUSTÁLOU PÉČI A JSOU PORUCHOVÉ

Fotovoltaická elektrárna kromě zajištění pravidelných servisních prohlídek zahrnujících důkladnou očistu nevyžaduje žádné výrazné zásahy majitele. Kvalitní panely bývají na povrchu opatřeny samočisticí vrstvou, a proto je v případě běžného znečištění (usazování prachových a pylových částeček, sazí a dalších nečistot), které může zapříčinit pokles jejich účinnosti, v období mezi servisními zásahy jednoduše omyje déšť. 

Panely fotovoltaické elektrárny jsou statické, nijak se nepohybují, a proto nejsou náchylné k poškození. I když zcela bezporuchové zařízení neexistuje, při správné a odborné instalaci je poruchovost solárních panelů velice nízká a pohybuje se v jednotkách procent. Fotovoltaika navíc představuje oblast, která se stále bouřlivě rozvíjí, a proto ke spotřebitelům putují stále kvalitnější technologie.

Na místě nejsou ani obavy z poničení působením povětrnostních vlivů. Že panelům neublíží prudké slunce, asi není z logiky věci třeba zmiňovat, jejich povrch však odolá i prudkému dešti, který je navíc vyčistí, ale také vrstvě sněhu či krupobití. Solární panely podléhají přísným mezinárodním testům, při nichž podstupují extrémní zátěž simulující nejrůznější rozmary počasí. A seriózní dodavatel, který dbá na svou dobrou pověst, ve svém vlastním zájmu pracuje výhradně s kvalitním a prověřeným materiálem.

• 3. MÝTUS: PŘED INSTALACÍ ELEKTRÁRNY SE NEVYHNETE HROMADĚ PAPÍROVÁNÍ

Tento bod nelze popřít, ten, kdo se rozhodne pro pořízení solární elektrárny, skutečně musí absolvovat administrativní kolečko po úřadech, které k instalaci systému musejí vydat příslušná povolení. Bez papírování se samozřejmě neobejde ani případná žádost o státní podporu. Přesto existují možnosti, jak se stresujícímu procesu šikovně vyhnout.

Stačí si k realizaci fotovoltaické elektrárny vybrat spolehlivou společnost, která potřebná povolení, čerpání dotace a veškerou další administrativu vyřeší. Ten, kdo se rozhodne svěřit výstavbu elektrárny do rukou zkušených odborníků, se navíc nemusí obávat, že by potřebná dokumentace obsahovala nějaké nedostatky, které by celý proces zbytečně komplikovaly. Budoucí majitel díky tomuto tozhodnutí získá solární elektrárnu prakticky na klíč, aniž by se musel stresovat obíháním úřadů.

• 4. MÝTUS: SOLÁRNÍ PANELY JSOU TOXICKÉ A JEJICH RECYKLACE SLOŽITÁ

​Některé typy tenkovrstevných solárních panelů skutečně obsahují například sloučeniny kadmia, těžkého toxického kovu, který může mít negativní dopady na lidské zdraví. Výskyt takovýchto panelů je ale v současnosti velice ojedinělý, osvědčení výrobci se snaží výskyt toxických prvků v panelech zcela eliminovat. A proto drtivá většina solárních elektráren pro své majitele z hlediska toxicity nepředstavuje významné riziko.

 

Rozšířeným mýtem je také tvrzení, že likvidace solárních panelů bude nákladná. Co se stane s těmi, které doslouží? Z čeho se skládají? A bude možné je recyklovat? Budoucí čas je v tomto případě na místě – životnost panelů je standardně několik desítek let, a proto masivní vlny dosluhujících fotovoltaických článků teprve nastanou v následujících dekádách. 

• 5. MÝTUS: SOLÁRNÍ PANELY ZATĚŽUJÍ SÍŤ, A TAK ZDRAŽUJÍ ELEKTŘINU PRO OSTATNÍ

Fotovoltaická elektrárna představuje decentralizovaný zdroj energie, neboť elektřina, kterou produkují, je primárně spotřebována v dané lokalitě. Domácnosti s vlastním solárním zdrojem elektrické energie proto, navzdory výše uvedenému mýtu, naopak napomáhají tomu, aby rozvodná soustava, která přepravuje proud od centralizovaných zdrojů  k odběratelům, nebyla přetěžována.

V případě solární elektrárny s akumulací do baterií pak vyrobený proud nezatěžuje distribuční soustavu vůbec. Výhodou tohoto typu elektrárny navíc je, že majitelé mohou energii nashromážděnou v bateriích využívat kdykoliv, tedy bez ohledu na počasí či denní dobu, a jsou tak zcela energeticky soběstační.