Léčba elektrošoky: Poznejte léčbu účinnou tam, kde jiné metody selhaly
Elektrokonvulzivní terapie neboli psychiatrická léčba elektrošoky probouzí u veřejnosti dramatické představy. Má totiž neblahou minulost, parazitují na ní média a provází ji nízká informovanost. Přesto dnes léčí nejzávažnější formy psychóz s úspěšností až 90 %. Co vůbec o elektrokonulzivní terapii víme a jaký má v současné psychiatrii význam
Bojíte se elektrošoků? Pak poznejte svého „nepřítele“
Elektrokonvulzní terapie (EKT) znamená umělé navození epileptického záchvatu elektrickou stimulací mozku. Při terapii se vysílá z přístroje regulovaný elektrický proud, který skrz přiložené elektrody vstupuje do těla pacienta. Šok zasáhne celé spektrum tělesných funkcí a prakticky je vyruší. Následuje obnova, a navíc optimalizace zrušených procesů. Mozek doslova resetuje svůj provoz a opravuje chyby.
Zásah proudem! A dál?
Po řízeném zásahu proudem dojde v mozku k okysličení a prokrvení, startují metabolické procesy, obnova buněk, neurony mění aktivitu a vznikají nové. Začíná regenerace. Činnost mění i neurotransmitery, zodpovědné za rozdílení minérálů a hormonů (dopamin, serotonin, glukosamin,...) v mozku. Právě anomálie mozkové chemie provází vážné duševní stavy.
Co lékaři (ne)vědí
Spouštěcí faktor regenerace při EKT neznají ani lékaři sami. Vědí však, že optimalizace mozkové chemie je doprovodným efektem elektrošoků, a přináší pacientům rychlou úlevu. Princip je podobný jako u psychofarmak, jen silnější a rychlejší.
Indikace
Elektrošoky se indikují při nejtěžších stavech, schizofrennii, katatonii, psychotické depresi i bipolární poruše. U některých typů onemocnění je neopak zcela nevhodná (např. hysterie, závislosti aj.). EKT je vysoce účinným řešením tam, kde nezaberou farmaka a jiné metody.
70 let, 21. století a 2 průlomy v léčbě elektrošoky
EKT se provádí od 30. let 20. století a za celých 70 let nebyla nikdy přerušena. V začátcích šlo o nepříjemný zákrok bez anestezie, myorelaxace (uvolnění křečí), regulace síly a limitování terapií. Pacienti z procedury vycházeli s frakturami, bolestmi, panikou, epilepsií či vážnou amnézií. EKT 21. století se však změnila k nepoznání díky dvěma zlomovým objevům: modernizaci techniky a zavedení anestezie i myorelaxace. Proč se ale medicína EKT nezřekla tenkrát, kdy za sebou nechávala takovou spoušť?
Nikdo to nezastavil! Byla věda v léčbě proudem neetická?
I přes rizika a průběh tehdejší EKT nebyla v psychiatrii objevena metoda srovnatelných účinků. Již tehdy se také prováděla jen dobrovolně, s výjimkou život ohrožujících stavů. Je na čase připustit, že řada pacientů upřednostnila chvíle bolesti před celoživotním utrpením v těžkých duševních stavech. Elektrošoky alespoň některým vážně nemocným pacientům skutečně pomáhaly.
I přes dilemata tedy měla EKT své dobrovolníky a lékaři se rozhodli pokračovat. Pochopili, že po odstranění rizik může mít metoda pro pacienty cenu života.
Nástup psychofarmak: První pochybnost v léčbě elektřinou
Pokles podávání EKT nastal v 50. letech 20. století s objevem psychofarmak. Ukázalo se však, že farmaka účinkují u cca 2/3 pacientů a potlačí symptomy jen v rozsahu 50 %. EKT naopak vyvolává pozitivní odpověď u 90 % pacientů a zlepšuje příznaky v rozsahu 70 – 90 %. Farmaka nemohla u vážných stavů EKT nahradit.
Červenou pro léčbu elektrošoky žádalo i hnutí odporu proti psychiatrii, které souviselo s myšlenkovou atmosférou 60. let. Jejich argumenty většinou neměly faktografický základ.
Středověk není dnes. Jak vypadá šoková terapie 21. století?
EKT vždy řídí psychiatr, anesteziolog a asistují alespoň dvě zdravotní sestry/bratři. Přístroj vysílá regulovatelné pulzy ultrakrátké délky v pravoúhlé křivce, která je nejšetrnější ke kognitivním funkcím mozku (oproti dřívější sinusoidě). Pacient leží bez bolestí pod anestezií, v klidu, a díky myorelaxaci i bez záškubů působících poranění. Přechází řada vyšetření.
Jakou sílu impulzů EKT využívá?
Šoky probíhají v intervalech 1 – 2 vteřiny podnětu o síle 300 – 400 mili ampér na zhruba 20 – 40 vteřin klidu, kdy proběhnou cílové tělesné reakce. Epizoda trvá 10 minut, pacient je v anestezii a před zákrokem dostává medikaci k uvolnění prudkých spazmatických stahů. Bezpečnost dále zajišťují monitorovací přístroje a kyslíková maska.
Za jak dlouho EKT účinkuje?
Plná EKT čítá 6 – 12 terapií během 3 - 4 týdnů a lze ji provádět i v ambulantním režimu. Vyhodnocení účinků a další postup lze posoudit u třetí nebo čtvré aplikace (tedy 1. nebo 2. týden). ETK obvykle doplňuje farmakologická léčba, nebo v citlivých připadech i bez farmak (senioři, těhotenství).
Rizika a perspektiva EKT
Elektrokonvulzivní terapie samozřejmě i dnes svá rizika má. Je to metoda enormní fyzické zátěže a takovou ji nemohou podstoupit např. pacienti s onemocněním srdce, kardiovaskulárního systému, mozkovou výdutí aj. O síle a vhodnosti stimulace rozhodne lékař na základě specifických vyšetření.
Nežádoucí účinky
Z vedlejších účinků EKT se objevuje únava, bolesti hlavy nebo svalů, někdy závratě až dezorientace nebo porucha krátkodobé paměti, kognitivních funkcí. Tyto příznaky většinou dříve či později odeznívají. ETK také obvykle vyžaduje později opakování.
Kam dnes kráčí EKT?
Otazníkem v EKT zůstává individuální doba účinku a spouštěč regenerace v mozku. Naopak jistotu má psychiatrie ve vysoké účinnosti EKT při selhání jiných metod a nízkém riziku nechtěných symptomů. Lékaři pracují na jejich odstranění – především poruch kognitivních funkcí. Pro zachování kontinuity vývoje je také třeba elektro léčbu střízlivě destigmatizovat.
Elektrokonulzivní terapie mýtů zbavená. Podléháte předsudkům i vy?
Už kvůli pacientům, kterým EKT zachránila duševní zdraví nebo holý život, bychom se měli pokusit pochopit proceduru v současném, skutečném kontextu. Předsudky totiž ubližují a komplikují pacientům svobodnou volbu léčby. Trpíte na ně také?
1. Metoda je zastaralá a nepřináší nic nového.
Léčba elektrošoky je dnes sofistikovaná metoda, jejíž negativní účinky byly značně potlačeny. Prošla obrovským vývojem a má podněty k výzkumu.
2. Elektrošoky jsou pro pacienty trestem a působí jim bolest.
Elektrokonulzivní terapie probíhá jen se souhlasem pacienta či zákonného zástupce. Často je volí po dřívější zkušenosti pacienti sami, protože spolehlivě účinkují. Se zavedením anestezie, myorelaxace a přístrojové techniky je dnes procedura šetrná a bezbolestná.
3. Elektrokonulzivní terapie jen utlumí/vygumuje mozek
Mozek na šoky reaguje obnovou a vyvážením řady funkcí, což poukazuje naopak na zvýšenou aktivitu mozku. Útlum či únava bezprostředně po zákroku jsou běžné, ale odeznívají. Z dlouhodobé psměti se neztrácí žádné získané schopnosti, dovednosti ani charakterové rysy. EKT na ně nemá vliv.
4. Elektrokonvulzivní terapie vyvolá ztrátu osobnosti.
Dojem „proměny“ osobnosti může vzbudit samotné odeznění symptomů, které jsme u pacienta možná považovali za jeho vlastnosti. Nejedná se o ztrátu vlastností, ale symptomů.
Zdroje:
MÁDLOVÁ K, KALIŠOVÁ L, ALBRECHT J, MICHALEC J. Historický přehled vývoje elektrokonvulzivní terapie. Čes. a slov. Psychiat. [online] 2015; 111(6): 306–313. Dostupné z http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=1050
MUDr. KOHLER, Richard. Elektrokonvulzivní terapie. Psychiatr. praxi [online] 2014; 15(1): 19–22. Dostupné z https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201401-0005_Elektrokonvulzivni_terapie.php
TUČEK, Jan. ŠNOREK, Václav. Elektrokonulzivní terapie a její vliv na kognitivní funkce. Čes a slov Psychiat [online] 2010; 106(5): 283–291. Dostupné z http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=656
doc. MUDr. HOSÁK, Ladislav, Ph.D. Novinky v elektrokonvulzivní terapii. Psychiat. pro Praxi [online] 2010; 11(1): 22–24 . Dostupné z https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201001-0006_Novinky_v_elektrokonvulzivni_terapii.php
Prof. MUDr. RABOCH, Jiří Dr.Sc.; doc. MUDr. BAREŠ, Martin, Ph.D.; MUDr. KOPEČEK, Miloslav, Ph.D. IN Léčba proudem. Život za zdí. https://www.youtube.com/watch?v=U_rJqZC4GyY/minuta 23:32
