Z potopené sovětské ponorky s jadernými hlavicemi stále uniká do moře radioaktivita
Požár ve strojovně proměnil plovoucí hrozbu studené války, sovětskou ponorku Komsomolec se dvěma torpédy nesoucími plutonium, ve vrak na dně Norského moře před více než 30 lety. Přesto vědci nyní zjistili, že z ní pořád uniká nadprůměrné množství radioaktivních látek. Podle týmu norských a ruských výzkumníků to ale neznamená žádné důvody k obavám. Proč se nemusíme bát malého podmořského Černobylu?
Ilustrační obrázek, zdroj: Pixabay
V 80. letech minulého století už Sovětům začal ujíždět vlak v závodech ve zbrojení se Západem. Všechno mohla ale změnit unikátní technologie nové ponorky K-287, pýcha sovětských admirálů, jež dostala také jméno Komsomolec. Zatímco americké ponorky se tehdy dokázaly potopit do hloubky 300 metrů, jaderná útočná ponorka z dílny sovětských inženýrů mohla sestoupit až do třikrát větší hloubky, takže snadno unikla nepřátelským radarům.
Posádku neskolila radioaktivita, ale ledové moře
Jenže během plavby v dubnu 1989 se na palubě rozpoutal požár a ponorka se kvůli poškození vymkla kontrole. Posádka proto musela odstavit jaderný reaktor. I když se námořníkům podařilo s plavidlem ještě vystoupat nad hladinu a čekat na záchranu, 42 z 69 členů posádky přišlo o život. V ledové vodě o teplotě 2 °C většina zemřela na podchlazení.
Komsomolec K-287 spolu s jadernými hlavicemi se potopil pár hodin od požáru ve vzdálenosti 320 km severozápadně od norského pobřeží, ve vodách mezi Norským a Barentsovým mořem.
Stotisíckrát vyšší úroveň radiace
Od potopení ponorky na dno do hloubky 1680 metrů pod hladinu podnikají Norové i Rusové pravidelné měření úrovně radioaktivity v okolí vraku. Kvůli unikajícím radionuklidům z torpédových trubic došlo v roce 1994 k jejich uzavření do titanových pouzder. Při poslední ruské expedici v roce 2007 vědci zaznamenali výrazný pokles radioaktivního cesia a stroncia v tamní vodě.
Nicméně letošní společná expedice obou národů s využitím podmořské miniponorky Ægir 6000 dokázala přinést mnohem přesnější data než dřívější výpravy.
Záběry potopeného Komsomolce K-287 zachyceného miniponorkou
Zdroj: norský Institut mořského výzkumu (IMR)
Zatímco přirozená hodnota radioaktivity ve vodách Norského moře dosahuje 0,001 becquerelu (Bq) na litr, v blízkosti vraku některé vzorky obsahovaly dokonce 100 až 800 Bq na litr.
Žádné nebezpečí nehrozí, uklidňuje šéfka expedice
Přestože 100 až 800tisíckrát překročená hranice působí dramaticky, vedoucí výpravy z norského Institutu mořského výzkumu (IMR, Institute of Marine Research) Hilde Elise Heldalová nevnímá situaci nijak kriticky:
Naměřené hodnoty očividně přesáhly běžnou úroveň radioaktivity v oceánech, ale nebyly znepokojivě vysoké. Po Černobylské havárii norské úřady stanovily maximální přijatelnou mez pro kontaminaci masa určeného ke konzumaci na 600 Bq na kilogram. To, co jsme zjistili, bude mít minimální dopad na norský rybolov, protože vrak Komsomelce se nachází velmi hluboko a znečištění z něj se rychle rozředí
- Hilde Elise Heldalová, odbornice na radioaktivní znečištění moří a přímořských oblastí
Vědci objevili vysokou radiaci v blízkosti jedné ventilační roury, která nebezpečné látky vyvrhuje v nepravidelných intervalech. Zatím netuší, co nahodilost způsobuje, ale předpokládají, že chování vraku ovlivňují proměnlivé vodní proudy.
Co s plutoniovou náloží?
V obou hlavicích sovětské ponorky se skrývají 3 kilogramy plutonia 239 s poločasem rozpadu 24 tisíc let. Pokud radioaktivní izotop přežije své ochranné pouzdro, mohly by nebezpečné látky uniknout do moře. V minulosti se kvůli této hrozbě uvažovalo o vyzvednutí celého vraku nad hladinu. Vrak totiž přes mnohé díry a praskliny zůstal v jednom kuse. Po podrobnější analýze se ale ukázalo, že pro vytažení z hloubky téměř 1700 je ponorka příliš těžká. Navíc nebezpečí úniku je aktuálně zanedbatelné.
