Ceny elektřiny 2016: Češi odebírali 12. nejdražší proud ze 36 zemí
Největší vítr v peněžence udělá účet za elektrickou energii v portugalských a německých domácnostech. Jásat nemohou ani Češi a Slováci, kteří uzavírají třetinu nejdražších evropských zemí. Levněji než u nás svítí žárovky třeba i ve francouzských a rakouských rodinách. Podívejte se, ve kterých evropských zemích teče ze zásuvek nejlevnější proud.
Přehled cen elektřiny v evropských luzích a hájích vydávají každoročně statistici z Eurostatu. Aby nemíchali jablka s hruškami, nebo spíš eura s korunami, zlotými či librami, používají při srovnání umělou jednotku standardu kupní síly (PPS). Standard stírá rozdíly mezi národními měnami. Za 1 PPS byste měli nakoupit stejné množství zboží a služeb v každé zemi.
Češi utratí za elektřinu stejně jako Norové a Islanďané dohromady
Čím víc cena elektřiny uvedená v PPS roste, tím více spotřebitelských statků se lidé musí vzdát, aby zaplatili svůj účet za energii. Zatímco české domácnosti vydají za průměrnou spotřebu proudu 223 PPS, obyvatelé Norska na pokrytí výdajů za elektřinu obětují jen polovinu zboží a služeb (113 PPS) a lidé žijící na Islandu dokonce ještě méně (99 PPS).
Zdroj: Data z Eurostatu k 25.5.2017. Úprava tabulky: Elektřina.cz. Ceny elektřiny pro rok 2016 jsou uvedeny včetně různých daní a poplatků. Ceny odpovídají spotřebě středně velké evropské domácnosti mezi 2,5 MWh a 5 MWh. Cena obsahuje všechny položky (regulované i neregulované), které zaplatí spotřebitel na konečné ceně za elektřinu.
Výroba energie z vody stojí nejméně
Oba skandinávské národy spolu s Finy čerpají suverénně nejlevnější proud v celé Evropě. Příčinu můžeme hledat ve velkém podílu geotermálních a vodních zdrojů při výrobě energie.
Na Islandu nevodí k horkým pramenům a gejzírům jenom turisty, ale získávají odsud také elektřinu na pokrytí 65 % primární poptávky země. Dalších 20 % dodají vodní elektrárny. Geotermální energie mají navíc přebytek, proto v zimě vytápějí silnice i chodníky ve velkých městech.
V Česku na lacinou energii z vodních elektráren tolik spoléhat nemůžeme. Levný proud ale získáte u výhodného dovatele
V Norsku pochází drtivá většina elektřiny (97 %) z vodních elektráren. Finové spoléhají na mix jaderné (33 % celkové spotřeby elektřiny) a vodní energie (25 %).
Dánům a Němcům elektřinu nejvíc prodražují daně
Závratné sumy za svícení, topení a napájení elektrospotřebičů odvádějí v Portugalsku, Německu a Dánsku. Co tyto země spojuje? Politici tady přiklepli vysokou podporu obnovitelným zdrojům. Štědrý přístup k zelené elektřině ale pociťují zejména spotřebitelé při úhradě měsíčních plateb za energii.
Ve vzorku 40 evropských zemí daně tvoří průměrně 25 % celkových účtů za elektřinu. Jenže při odběru proudu v dánských domácnostech spolykají daně dokonce 69 % celkové platby, u Němců 53 % a u Portugalců pak 47 %. Podle údajů Eurostatu české rodiny pošlou do daňové kasy 18 % z plateb za elektřinu.
